Moje vyprávění začíná v okamžiku, kdy jsem v návalu vzteku poslal svou ženu Hanu zpět do práce, protože jsem si myslel, že doma nic nedělá. Zůstal jsem sám s naším synem Matějem a byl přesvědčený, že všechno zvládnu levou zadní. Ale pravda o rodičovství a o naší rodině mě zasáhla mnohem silněji, než jsem čekal.
Ve věku pětapadesáti let jsem zjistila, že mě můj manžel Zdeněk podvedl s kolegyní z práce. Největší šok pro mě byl, že ona měla odvahu mi to říct do očí, zatímco on se schovával. Toto je můj příběh o zradě, bolesti a hledání nového smyslu života.
Jednoho deštivého večera jsem zjistila, že pro mého manžela je rodina jeho zesnulého bratra důležitější než my s dětmi. V příběhu popisuji bolest, samotu a zoufalství, které mě provázely, když jsem se snažila udržet naši rodinu pohromadě. Hledám odpovědi na otázky, zda je možné znovu najít cestu k sobě, když se někdo rozhodne žít pro jiné.
Celý život jsem toužila po rodině, která by držela při sobě. Když jsem se vdala za Petra, věřila jsem, že jsem ji konečně našla. Jenže skutečnost byla mnohem bolestivější, než jsem si kdy dokázala představit.
Jednoho deštivého večera mě tchyně doslova vyhodila z domu, zatímco můj manžel byl na služební cestě. Zůstala jsem stát na prahu s kufrem v ruce a slzami v očích, nevěříc, že se tohle může stát právě mně. Ten večer změnil celý můj život a donutil mě přehodnotit, co znamená domov, rodina a vlastní důstojnost.
Jmenuji se Karel a dnes večer jsem se pohádal s manželkou Janou kvůli úplné maličkosti – večeři. Naše děti, Tomáš a Lucie, už dávno vyletěly z hnízda a my jsme zůstali sami v našem bytě na Jižním Městě. Najednou mám pocit, že všechno, co jsme dřív brali jako samozřejmost, se rozpadá a já nevím, jak dál.
Můj život se obrátil naruby, když jsem zjistila, že můj manžel, po třiceti letech společného života, čeká dítě s jinou ženou. Prošla jsem si bolestí, zradou i zoufalstvím, ale nakonec jsem v sobě našla sílu začít znovu. Toto je můj příběh o ztrátě, odpuštění a hledání vlastní hodnoty.
Na narozeninové oslavě mého manžela jsem se rozhodla přestat být tou poslušnou snachou, která vždy všechno zařídí. Můj pokus nastavit hranice vyústil v dramatickou hádku s tchyní a rozkol v rodině. Nakonec jsem ale pochopila, že musím stát sama za sebou, i když to bolí.
Jmenuji se Jana a už několik měsíců se potýkám s nečekaným problémem – můj tchán, pan Karel, si z našeho bytu udělal druhý domov. Každý den přichází bez ohlášení, otevírá lednici a bere si, na co má chuť, zatímco já se snažím udržet rodinu pohromadě. Miluji svého muže i rodinu, ale začínám se dusit a ptám se sama sebe, jestli je možné nastavit hranice, aniž bychom si navzájem ublížili.
Jmenuji se Jana a už tři roky žiji s manželem Petrem a jeho matkou v malém bytě na pražském sídlišti. Každý den bojuji s pocitem, že můj život není opravdu můj, protože tchyně se snaží všechno řídit a já se ztrácím sama v sobě. Hledám odvahu postavit se za sebe, najít vlastní hodnotu a pochopit, kde je hranice mezi rodinnou soudržností a osobní svobodou.
Jmenuji se Jana a celý život jsem se snažila být tou, která drží rodinu pohromadě. Martin, můj manžel, se postupně změnil v člověka, kterého jsem už nepoznávala. Po letech přehlížení a bolesti jsem konečně našla odvahu postavit se za sebe.
Všechno začalo jedním výbuchem, kdy jsem své tchyni vykázala z bytu. Vzpomínám si na všechny ty roky, kdy jsem se snažila být tou správnou snachou, ale nikdy to nestačilo. Dnes už vím, že někdy je lepší přestat bojovat a chránit sebe i svou rodinu, i když to znamená rozbít staré vazby.
