Jmenuji se Alexandra a můj život se rozpadl v jediném okamžiku, kdy jsem si uvědomila, co jsem ztratila. Před pěti lety jsem nechala svého syna u rodičů, abych mohla žít svůj sen, ale osud mě donutil postavit se pravdě o mateřství a o sobě samé. Teď stojím na prahu rozhodnutí, které mi změní celý život, a ptám se sama sebe, jestli je možné napravit to, co jsem zanedbala.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní sestra dokáže tak zklamat. Když jsem zjistila, jak zanedbává své děti, musela jsem se rozhodnout, jestli budu mlčet, nebo zasáhnu. Tento příběh je o bolesti, zradě i odvaze postavit se těm, které milujeme.
Jsem rozvedená matka malé dcery a zároveň jedinou oporou svého nevlastního otce Františka, který žije sám na venkově. Když jsem mu navrhla, aby se přestěhoval do domova pro seniory, rozplakal se a odmítl. Teď stojím na rozcestí mezi jeho důstojností a potřebami své vlastní rodiny.
Jmenuji se Věra a celý život jsem se snažila být pro svou rodinu oporou. Teď, když jsem v důchodu, jsem doufala, že budu svému vnukovi Matějovi blíž, ale místo toho mezi mnou a mou snachou Lenkou vyrostla neviditelná zeď. Příběh o tom, jak těžké je najít své místo v rodině, když vás někdo začne vnímat spíš jako hrozbu než jako pomoc.
V den, kdy jsem balila kufry do Německa, mi dcera Anička řekla, že mě už nikdy nebude potřebovat. Ta slova mě pronásledují dodnes. Můj příběh je o vině, lásce a o tom, jak těžké je napravit vztah, když jste museli odejít právě tehdy, kdy vás dítě nejvíc potřebovalo.
Ten den jsem poprvé pocítila, že už nemůžu dál. Moje dcera byla nemocná, plakala bez přestání a tchyně mi dala jasné ultimátum. V tu chvíli se ve mně všechno zlomilo a musela jsem si položit otázku, kde je hranice mezi pomocí a nepochopením v rodině.
Jednoho deštivého odpoledne mi můj syn Matěj oznámil, že chce jet k babičce – beze mě. Tato slova mě zasáhla jako blesk a otevřela staré rodinné rány, které jsem se snažila léta ignorovat. Příběh o tom, jak se matka vyrovnává s pocitem odmítnutí, žárlivostí na vlastní matku a hledáním cesty zpět ke svému dítěti.
Jmenuji se Klára a celý život jsem obětovala svému jedinému synovi, Tomášovi. Když jsem si konečně chtěla začít užívat zaslouženého klidu, jeho prosba o pomoc mě vtáhla do víru událostí, které mi převrátily život naruby. Teď stojím na prahu stáří a ptám se sama sebe, jestli mateřská láska někdy neznamená i ztrátu sebe sama.
Stála jsem v kuchyni, když mi Petr oznámil, že buď potratím, nebo odejde. Rozhodla jsem se pro dítě, ale tím jsem otevřela Pandořinu skříňku našich vztahových problémů. Tohle je příběh o volbě, která změnila celý můj život a donutila mě pochopit, co znamená být opravdu sama.
Jmenuji se Alena a celý můj život se točí kolem mé dcery Kláry. Po tom, co mě opustil muž, kterého jsem milovala, když jsem čekala Kláru, jsem přísahala, že ji nikdy nenechám samotnou. Když se historie opakuje a Klára zůstane těhotná a opuštěná, musím najít sílu být jí oporou, i když mě to vrací do mých vlastních bolestí.
Minulý týden jsem zažila noc, která mi změnila pohled na rodinu i samu sebe. Všechno začalo nevinnou oslavou narozenin mé tchyně, ale skončilo to na policejní stanici s mým malým synem v náručí. Dodnes si kladu otázku, kde je hranice mezi loajalitou k rodině a ochranou vlastního dítěte.
V den svých třiašedesátých narozenin stojím před rozhodnutím, které může změnit celý můj život. Moje dcera Klára mě prosí, abych s ní odešla do Brna, kde jí kamarádčina maminka nabízí práci a nový začátek. Bojím se opustit svůj domov v malém městě, ale zároveň cítím tíhu odpovědnosti a touhu být své dceři oporou.
