Jednoho deštivého večera v Praze jsem si uvědomila, že svému synovi možná víc škodím než pomáhám, když ho neustále zachraňuji. Napětí u rodinné večeře, chyby minulosti a nejistota budoucnosti mě tíží. Kde je hranice mezi láskou a přílišnou shovívavostí?
Vždycky jsem věřila, že naše rodina drží pohromadě, ale když jsem zjistila, proč můj čtyřletý syn plakal u babičky, musela jsem čelit bolestivé pravdě. Můj příběh je o ztracené důvěře, rodinných tajemstvích a o tom, jak jsem našla sílu postavit se za své dítě. Je to příběh pro každou českou matku, která někdy pochybovala o sobě nebo své rodině.
Jednoho deštivého večera jsem vyhodila věci svého syna za dveře a rozhodla se zůstat se svou snachou. Všichni v rodině mě odsoudili, ale já vím, že jsem udělala správnou věc. Jen mě bolí, že jsem neměla odvahu postavit se svému synovi dřív.
Můj život se obrátil vzhůru nohama, když mě manžel opustil a já zůstala sama se synem. Po letech, když přišlo na dědictví domu po ex-tchýni, vypluly na povrch staré křivdy a já musela bojovat za práva svého syna. V této bouři emocí a rodinných konfliktů jsem stála před volbou: vzdát se, nebo bojovat.
Jsem Marie, šedesátidvouletá vdova z Hradce Králové. Můj syn Tomáš si přivedl domů novou partnerku, Lucii, a od té chvíle se můj domov změnil v bojiště. Vyprávím o tom, jak jsem se snažila neztratit samu sebe, když jsem se najednou cítila jako cizinec ve vlastním domě.
Všechno začalo tím, když mě můj syn Tomáš vyhodil z bytu slovy, která mi zlomila srdce. Po tom, co mě manžel podvedl a opustil, byl pro mě Tomáš vším, ale ani to nestačilo. Toto je příběh o bolesti, odpuštění a hledání vlastní hodnoty, když vás nejbližší zradí.
Jmenuji se Ivana a můj syn Tomáš na mě křičí, protože si myslí, že mě podvádí muž, kterému věřím. Jsem rozpolcená mezi láskou k synovi a touhou věřit v dobro v lidech. Tato zpověď je mým voláním po pochopení, protože už nevím, jak dál.
Jmenuji se Milena a jednoho dne se mi zhroutil svět, když mi syn Petr přestal zvedat telefon. V zoufalství jsem kontaktovala jeho ženu, což spustilo řetězec událostí, které odhalily bolestivé pravdy o naší rodině. Teď se ptám sama sebe, kde jsem udělala chybu a jestli je ještě možné napravit to, co se rozbilo.
Jednoho deštivého večera jsem v půdě našeho starého domu objevil krabici plnou dopisů, které moje matka psala v sedmdesátých letech. Tyto dopisy odhalily její utajovanou lásku k muži, o kterém jsem nikdy neslyšel, a obrátily můj pohled na naši rodinu vzhůru nohama. Musel jsem se postavit pravdě, která mě bolela, ale zároveň mi otevřela oči.
Můj syn mi jednou řekl, že už pro mě v jeho životě není místo. V tu chvíli jsem pochopila, že jsem vychovala člověka, kterého vlastně vůbec neznám. Celý můj svět se zhroutil a já se musela postavit tváří v tvář pravdě o naší rodině.
Jsem Alena a celý život jsem věřila, že rodina je to nejdůležitější. Když si můj syn Tomáš přivedl domů svou ženu Lucii, začal se mi svět hroutit. Dnes se ptám sama sebe, kde je hranice mezi láskou a sobectvím.
Jmenuji se Marta a celý život jsem žila pro svou rodinu. Teď však sleduji, jak můj syn Petr trpí v manželství s Lucií, která ho nutí dělat všechnu práci v domácnosti a dusí jeho radost ze života. Stojím před rozhodnutím: mlčet a dívat se, jak se můj syn ztrácí, nebo zasáhnout a riskovat, že ho ztratím úplně.
