Jednoho nedělního odpoledne jsem se během rodinného oběda musela postavit za své děti, když je manželovi příbuzní ponižovali a můj muž jen mlčel. To, co mělo být obyčejné setkání, se změnilo v dramatickou hádku, která navždy změnila naše vztahy. Dnes se ptám sama sebe, jestli jsem udělala správnou věc, když jsem kvůli ochraně svých dětí přerušila kontakt s částí rodiny.
Jsem Jana a právě jsem se s manželem Petrem přestěhovala do našeho prvního bytu v Brně. Místo radosti z nového začátku nás ale čekaly hádky s mou mámou, která nám neustále radila, jak máme žít a utrácet peníze. Musela jsem si vybrat mezi loajalitou k rodině a vlastním štěstím.
Jmenuji se Petra a poslední dobou mě trápí, že moje děti se u mojí maminky nudí. Dřív jsme k babičce jezdili rádi, ale teď je to pro ně spíš povinnost. Hledám způsob, jak jim znovu ukázat kouzlo návštěv u babičky a zároveň nezranit city své maminky.
Jmenuji se Hana a právě mi bylo šestnáct. Po smrti maminky žiju jen s tátou, který je o generaci starší, a s nevlastní sestrou Lenkou. Každý den bojuji o to, aby mě někdo slyšel, abych mohla být sama sebou, ale v našem domě se mé sny i slova ztrácejí v tichu a pohrdání.
