Jmenuji se Tomáš Novotný a nikdy bych nevěřil, že jednoho dne budu stát na Karlově mostě a přemýšlet, jestli má smysl pokračovat dál. Můj život se rozpadl během pár měsíců – přišel jsem o práci, rozpadlo se mi manželství a otec mi zemřel v náručí. Přesto jsem v těch nejtemnějších chvílích objevil sílu, o které jsem netušil, že ji mám.
Jednoho rána mi lékař oznámil, že mám rakovinu. V tu chvíli se mi zhroutil celý svět a já musela najít sílu nejen pro sebe, ale i pro svou rodinu. Můj příběh je o strachu, naději a odvaze čelit největší zkoušce mého života.
Jsem Jana a nikdy nezapomenu na chvíli, kdy mi můj muž Petr poprvé řekl, že jsem jeho malý zázrak. Neplánované těhotenství nám obrátilo život naruby, ale to největší drama mělo teprve přijít. Příběh o strachu, nejistotě a hledání síly v rodině, která se musela naučit žít s nečekanou ztrátou i novou nadějí.
Jmenuji se Jana a můj život se rozpadal na kusy. Ztráta práce, nevěrný manžel a starost o děti mě přivedly na pokraj zoufalství. Ale i v těch nejtemnějších chvílích jsem našla sílu pokračovat a bojovat za lepší budoucnost.
V prostorném třípokojovém domě na předměstí žiji tichý život v osamění. Dříve plný smíchu a chaosu mých dětí, dům nyní stojí děsivě tichý. Přesto se stále držím naděje na opětovné setkání s nimi, i když mě opustili, aby si splnili své sny.
Jsem Viktorie a můj život se obrátil vzhůru nohama po jedné větě od mého manžela. Naše šestileté manželství, požehnané čtyřletým synem, se zdálo pevné, dokud se všechno nezměnilo. Toto je příběh o tom, jak se můj svět zhroutil a jak jsem se snažila najít cestu zpět.
Anna vypráví o své emocionální cestě léčbou rakoviny, zdůrazňuje roli naděje a podpory komunity, spolu se svým oddaným partnerem Petrem. Navzdory výzvám je její příběh svědectvím o odolnosti tváří v tvář nepřízni osudu.
Když v roce 2012 zmizel Max, milovaný rodinný pes, z domova v Brně, rodina Novákových byla zdrcena. Navzdory letům hledání a virální kampani na sociálních sítích Max zůstává nezvěstný, což rodině zanechává nezodpovězené otázky a záblesk naděje.
Lea, mladá dívka z Brna, byla v kómatu 20 měsíců s minimální šancí na uzdravení. Její otec, Petr, se nevzdal naděje a každý den jí hrál na kytaru u její nemocniční postele. Jednoho dne se stalo něco neuvěřitelného.
Karolína bydlí hned přes ulici. Jsme přítelkyně už mnoho let. Ví o mně všechno a já vím všechno o ní. Karolína má tři děti. Vychovala je sama, bez manžela. Svůj život zasvětila výchově dětí a nikdy se znovu nevdala. Její děti žijí v různých částech země a zřídka ji navštěvují. Karolína
