„Boj skrze stíny: Dětství v nouzi“
Můj otec byl záhadou, stínem v pozadí mého života. Moje matka a babička se snažily, jak jen mohly, aby vyžily, ale tíha chudoby byla vždy přítomná. Můj otec o mně věděl, ale rozhodl se zůstat stranou.
Táta se po 20 letech objevil a očekává, že ho budu podporovat: „Nevadí ti, že se nastěhuju, že ne? Nevyženeš svého otce“
Objevil se v mém životě právě, když mi bylo 25 let. Co teď cítím? Hněv a odpor! Můj otec neměl v mém životě žádnou roli.
„Vyrůstat v chudobě: Moje matka a babička počítaly každou korunu“
Moje matka nikdy nemluvila o mém otci, ale jednou mi řekla, že má vlastní rodinu a děti. Můj otec ví, že existuji.
„Proč mi můj syn řekl, že nejsem pozvaná na jeho svatbu“
Když bylo Jakubovi pouhých 5 let, jeho otec nás opustil. Vychovávala jsem svého syna sama a nebylo to snadné. Musela jsem pracovat na dvou místech, abych mu zajistila vše, co potřeboval. Chtěla jsem se ujistit, že se nikdy necítí ochuzený. Brala jsem si volno z práce, abych s ním trávila čas, obětovala jsem svůj osobní život. Ale teď, když se připravuje na svatbu, mi řekl, že nejsem pozvaná.