Jmenuji se Karolína a vyrůstala jsem v domě, kde bylo všechno dokonalé – až na svobodu. Můj život byl pod neustálým dohledem mé matky, která mi chtěla dát to nejlepší, ale přitom mi vzala možnost dýchat. Po letech dusivého napětí jsme si musely projít bouří, abychom konečně našly cestu k sobě i k sobě samým.
Celý život jsem si zakládala na samostatnosti a odmítala jakoukoli pomoc. Teď, když jsem stará a sama, si uvědomuji, jak moc mi chybí blízkost a obyčejná lidská přítomnost. Přemýšlím, jestli jsem si svou samotu nezpůsobila sama a jestli je ještě šance něco změnit.
Jmenuji se Petr a ve čtyřiceti letech stále žiji s matkou v malém bytě na pražském sídlišti. Každý den bojuji s její kontrolou, výčitkami a vlastní neschopností se odpoutat. Tento příběh je o mém vnitřním zápasu, touze po svobodě a odvaze postavit se vlastní rodině.
Jmenuji se Marie a v sedmdesáti letech jsem si konečně zařídila svůj malý byt na pražském sídlišti. Můj syn Petr a jeho rodina mě často navštěvují, ale jejich dobré úmysly se někdy mění v dusivou péči, která mi bere pocit svobody. Příběh o tom, jak je těžké najít rovnováhu mezi láskou rodiny a potřebou vlastního prostoru.
Jmenuji se Ondřej a celý život jsem toužil po nezávislosti, ale místo podpory jsem narazil na nezájem vlastní rodiny. S manželkou Terezou jsme se snažili postavit na vlastní nohy, ale když přišly těžké časy, zůstali jsme sami. Tento příběh je o bolesti, zklamání i odvaze postavit se vlastnímu osudu.
V osmnácti jsem se provdala za Tomáše, muže o dvacet let staršího. Zpočátku jsem byla okouzlená jeho zkušenostmi a ochranitelskostí, ale brzy jsem zjistila, že věkový rozdíl přináší nečekané problémy. Tato zkušenost mě naučila, co znamená skutečná láska, nezávislost a vlastní hodnota.
Po letech tvrdé práce jsem se rozhodl vzít si dovolenou, ale moje rodina měla jiné plány. Moje rozhodnutí jít vlastní cestou mě přivedlo do konfliktu s rodinou a proměnilo mě v černou ovci. Tato zkušenost mě přiměla přemýšlet o tom, co je skutečně důležité.
Po letech finanční podpory svých dcer jsem si uvědomila, že jsem nevědomky přispěla k jejich rivalitě a napětí v rodině. Rozhodla jsem se změnit svůj přístup a začít žít pro sebe. Tento krok mě postavil před nové výzvy a otázky o tom, co znamená být matkou a jak najít rovnováhu mezi podporou a nezávislostí.
Příběh sleduje život Anny, která se po rozvodu přestěhovala do Prahy, aby začala nový život. Zpočátku si užívá svobodu a nezávislost, ale postupně se začne cítit osamělá a izolovaná ve velkém městě. Její cesta k sebepoznání a hledání skutečného štěstí ji přivede k nečekaným zjištěním o sobě samé a o tom, co znamená být opravdu svobodný.
Můj manžel, Marek, nikdy neváhal vyjádřit svou nespokojenost s mými domácími dovednostmi, zejména s vařením. Jednoho večera se vrátil z práce a zeptal se na večeři. Měla jsem pro něj „speciální“ plán a řekla jsem: „Marku, rozhodla jsem se brát tvou zpětnou vazbu vážně…“ Ale pojďme se vrátit na začátek. Vzala jsem si Marka krátce po absolvování vysoké školy a upřímně řečeno
Od chvíle, kdy jsem ji poprvé potkala, jsem se cítila nesvá. Její nekonvenční styl a odtažitý přístup ji odlišovaly od žen, které jsem si pro svého syna představovala. Jak čas plynul, mé obavy jen rostly, což vedlo k napjatému vztahu, který se nikdy nevyřešil.
Žijící sama v malebné předměstské čtvrti, Linda má dceru Emílii, která je již několik let vdaná a žije se svou rodinou v rušném městě. Tento večer Linda nečekala žádné návštěvy.
