V den svých pětadvacátých narozenin jsem otevřela dveře a za nimi stál muž, kterého jsem neviděla dvacet let – můj otec. Najednou chtěl, abych mu dala domov a podporu, jako by se nic nestalo. V příběhu popisuji svůj vnitřní boj, vztek, zklamání i to, jak těžké je odpustit člověku, který vás kdysi opustil.
Celý život jsem žila v přesvědčení, že můj otec odešel, když jsem byla malá. Po letech, kdy jsem se konečně osamostatnila a začala žít svůj vlastní život v Praze, se u mých dveří objevil neznámý muž, který tvrdil, že je můj otec. Jeho příchod roztrhl staré rány a donutil mě čelit pravdě, kterou mi máma celý život tajila.
Jmenuji se Alexandra a celý život jsem žila ve stínu svého staršího bratra Tomáše. Táta mu věnoval všechnu pozornost, zatímco já jsem se snažila získat aspoň kousek jeho lásky. Tento příběh je o bolesti, kterou v sobě nosím, a o tom, jak těžké je najít své místo v rodině, kde láska není rozdělená spravedlivě.
Jsem Alexandra, dcera Adama a Nancy, a cítím se jako stín ve vlastní rodině. Můj otec Adam věnuje veškerou svou pozornost mému nevlastnímu bratrovi Janovi, zatímco já zůstávám stranou. I přes matčinu snahu nás sblížit, otcova nerovná láska vytváří mezi námi propast, která mě hluboce zraňuje.
