Když jsme vyrůstali, často jsme se s bratrem hádali. Je o tři roky mladší než já a náš otec téměř vždy stál na jeho straně. Zejména táta. Ve škole to bylo trochu snazší: nebyli tam rodiče a ostatní děti mě chápaly a často kritizovaly Jakuba za jeho aroganci a domýšlivost. Neuplynul den, aby se mi nevysmíval za mé zájmy a volby.