Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní rodiče dokážou zavrhnout v nejhorší chvíli mého života. Po těžkém pobytu v nemocnici jsem čekala podporu, místo toho přišlo mlčení a odmítnutí. Teď stojím před otázkou, jak žít dál bez jejich lásky a co vlastně znamená rodina.
Můj život se změnil v jediném okamžiku, když jsem stála v kuchyni naší rodinné pekárny a slyšela mámu, jak křičí, že to zvládneme sami. Všechno se zdálo být pod kontrolou, dokud nás nezastihla krize, která nás donutila přehodnotit, co pro nás rodina znamená. Tento příběh je o bolesti, hrdosti a o tom, jak těžké je někdy přijmout pomoc od těch, které milujeme nejvíc.
Jsem Anna a dnes vám povím o tom, jak jsem se stala svědkem neuvěřitelného vítězství své vnučky Kláry. Její úspěchy nebyly jen její vlastní, ale i naší celé rodiny, která se musela naučit překonávat předsudky, závist i staré křivdy. Tento příběh je o tom, jak těžké je někdy podporovat své blízké, když vás svazují vlastní strachy a minulost.
Jmenuji se Ondřej a celý život jsem toužil po nezávislosti, ale místo podpory jsem narazil na nezájem vlastní rodiny. S manželkou Terezou jsme se snažili postavit na vlastní nohy, ale když přišly těžké časy, zůstali jsme sami. Tento příběh je o bolesti, zklamání i odvaze postavit se vlastnímu osudu.
Jmenuji se Alena a celý můj život se točí kolem mé dcery Kláry. Po tom, co mě opustil muž, kterého jsem milovala, když jsem čekala Kláru, jsem přísahala, že ji nikdy nenechám samotnou. Když se historie opakuje a Klára zůstane těhotná a opuštěná, musím najít sílu být jí oporou, i když mě to vrací do mých vlastních bolestí.
Upřímný příběh o tom, jak byla moje víra zkoušena, když jsem nemohla kontaktovat svou dceru, a o nečekaných výzvách, které nastaly, když jsem hledala podporu.
Jana, 29letá prvorodička z Prahy, se ocitla v situaci, kdy musela čelit výzvám mateřství téměř sama. Navzdory snahám sdělit své potřeby, její manžel hledal oporu u své rodiny místo toho, aby byl po jejím boku. Nejbližší kamarádka jí naznačila, že si za to může sama.
Můj syn a jeho žena žijí v oddělených domácnostech. On pracuje dlouhé hodiny, zatímco ona se stará o jejich dvě malé děti, čtyřletého a šestiletého. Přestože se snaží, často si stěžuje na přetížení a neschopnost zvládnout domácí úkoly. Nečekaná ranní návštěva odhaluje její každodenní výzvy.
Moje biologická matka už není mezi námi, stejně jako žena, která mi pomohla najít pevnou půdu pod nohama a orientovat se v Praze.
Mám husí kůži, kdykoli mluvím se svou nejlepší kamarádkou. Je to nejbližší osoba na světě, kromě mé rodiny. Držíme spolu a podporujeme se jako sestry. Byla na mé svatbě a já na její. Na všech třech. Samozřejmě si už nevoláme každý den, protože máme své vlastní děti a starosti. Ale
Moje tchyně, Anna, se zdála rychle stárnout, když dosáhla 55 let. Tvrdila, že je příliš unavená na to, aby nám pomohla s naším novorozencem, ale když její dcera Naďa měla dítě, najednou našla pramen energie. Když si můj manžel Vít uvědomil tento rozdíl, zůstali jsme zranění a zmatení.
V rychle se měnícím světě, kde peníze často mluví hlasitěji než hodnoty, se jedna rodina z malého českého města rozhodla zůstat věrná svým kořenům. Navzdory ohromující nabídce 60 milionů dolarů za jejich milovanou farmu zůstali pevní. Jejich sousedé, kteří byli svědky tohoto aktu vzdoru, nemohli být pyšnější.
