Jednoho deštivého odpoledne v centru Prahy jsem se ocitla v situaci, která mi změnila pohled na naši rodinu. Nesla jsem těžké tašky z nákupu, zatímco můj muž Petr šel vedle mě s rukama v kapsách. Nečekaný zásah pouličního umělce nás oba donutil zamyslet se nad tím, co znamená být skutečně spolu.
V den, kdy můj mladší bratr Vít oslavil osmnácté narozeniny, oznámil nám, že se chce oženit. To, co začalo jako šokující novinka, se rychle proměnilo v rodinnou krizi, která odhalila skryté napětí, závist i touhu po uznání. Vzpomínám na to období jako na bolestivou lekci o hodnotě rodiny a nebezpečí, které přináší pocit nároku.
Moje sestra Tereza se rozhodla, že mi najde ideálního přítele, protože sama měla v lásce vždycky štěstí. Společně jsme se vrhly do víru pražských kaváren a barů, ale já jsem se v tom všem začala ztrácet. Pod tlakem naší babičky Boženy jsem si uvědomila, že opravdová láska se nedá vynutit a že svatba není řešení samoty.
Jmenuji se Marie a po rozvodu mého syna Tomáše jsem přišla o možnost vídat svá milovaná vnoučata. Vše začalo, když jsem se postavila za svého syna v těžkém rozvodovém řízení, kde jeho bývalá žena Jana požadovala dům i auto. Teď mě trápí otázka, zda jsem udělala správnou věc, když jsem chránila svého syna, i když to znamenalo ztrátu kontaktu s dětmi, které pro mě znamenají celý svět.
Jednoho deštivého večera jsem stál před dveřmi bytu své dcery, ruce se mi třásly a v hlavě mi hučelo. Po našem stěhování do Prahy a rozvodu s manželkou se mé děti ode mě odcizily, a já teď zoufale hledám způsob, jak je znovu získat zpět. V tomto příběhu popisuji bolest odloučení, vinu i naději na smíření.
Všechno začalo jedním telefonátem od bývalého manžela, který mi nabídl svůj byt pro našeho syna, ale s podmínkou, která mě šokovala. Musela jsem se rozhodnout mezi synovým štěstím a vlastní důstojností. Příběh o lásce, zradě a těžkých volbách v srdci Prahy.
Jsem Klára, specialistka na parfémy, která žije v Praze a miluje svou práci i rodinu. Můj život se však obrátil naruby, když jsem díky svému vytříbenému čichu odhalila, že můj manžel Tomáš skrývá něco, co mě zlomilo. Vůně, která měla být mým darem, se stala prokletím, které roztrhalo naši rodinu.
Jmenuji se Klára a žiji sama v malém bytě na Žižkově. Můj příběh je o tom, jak jsem hledala svobodu v samostatném životě, ale místo toho jsem narazila na hlubokou osamělost. Přestože jsem si myslela, že samota mi dá křídla, zjistila jsem, že mě může i zlomit.
Jmenuji se Klára a žiji v Praze se svým manželem Tomášem. Každý den čelím tomu, že jeho matka, paní Věra, je v našem životě přítomná víc, než bych si přála. Příběh o tom, jak může rodinná blízkost přerůst v dusivou závislost a jak těžké je najít hranici mezi láskou a svobodou.
Jmenuji se Milena a je mi 68 let. Po smrti manžela žiji sama v paneláku na pražském sídlišti a zoufale toužím po blízkosti svých dětí, které však odmítají, abych se k nim nastěhovala. Každý den zápasím s pocitem osamění a přemýšlím, kde se stala chyba.
Všechno začalo nevinně – parta přátel v Praze chtěla být ekologická a zkusila patnáct nápadů, jak využít kávovou sedlinu. Jenže místo radosti přišly hádky, zklamání a nečekané následky, které rozbily naše přátelství. Teď se ptám, jestli jsme to všechno neměli raději nechat být.
Stojím na nádraží v Brně, v ruce lístek do Prahy a v hlavě chaos. S Martinem jsme byli nerozluční, ale teď vím, že musím odejít, abych našla samu sebe. Je to příběh o lásce, která nestačila, o odvaze pustit minulost a o tom, jak těžké je rozhodnout se pro vlastní štěstí.
