Můj příběh je o tom, jak mě vlastní sestra zradila kvůli dědictví po rodičích v Praze. Vše, co jsme si mysleli o rodině, důvěře a lásce, se rozpadlo kvůli jednomu bytu na Vinohradech. Dnes se ptám, jestli to všechno stálo za to a jestli jsme opravdu museli přijít o všechno, co jsme považovali za rodinu.
Celé roky jsem každé ráno nosila snídani bezdomovci před kostelem, aniž bych tušila, jak moc mi to jednou změní život. V den své svatby jsem před oltářem zažila šok, když přišlo dvanáct neznámých lidí s poselstvím, které mi zlomilo i zahojilo srdce. Tohle je příběh o tom, jak se dobrota může vrátit v nejnečekanější chvíli.
Jednoho deštivého odpoledne jsem se ocitla v situaci, kdy jsem musela požádat svého zetě, Pavla, o pomoc, ačkoliv jsem věděla, že to nebude jednoduché. Moje dcera Jana váhala, protože jejich vztah byl napjatý a Pavel byl často odměřený. Ten den se však všechno změnilo a já jsem musela přehodnotit nejen svůj pohled na něj, ale i na vlastní rodinu.
Jmenuji se Ivana a můj život se obrátil vzhůru nohama, když moje tchyně navrhla, abychom přepsali byt na její jméno. V té chvíli jsem musela čelit otázkám důvěry, lásky a strachu ze zrady, které roztrhaly naši rodinu na kusy. Toto je příběh o tom, jak jsem se snažila zachovat manželství, důstojnost i zdravý rozum v době, kdy jsou city často slabší než zájmy.
V nejteplejším dni léta jsem se ocitla na pokraji života a smrti, když mě moje děti zachránily – ale za jakou cenu? Po týdnu jsem sama navštívila notáře, abych změnila svůj testament, a přitom jsem se musela postavit pravdě o naší rodině, o lásce i o tom, co po sobě zanechám. Tento příběh je o bolesti, zradě i naději, že skutečné pouto rodiny je silnější než peníze.
V den svých narozenin jsem dostala anonymní kartičku, která otřásla základy mé rodiny. Jediná věta na papíře mě donutila pochybovat o všem, co jsem dosud považovala za jisté. Teď stojím před rozhodnutím, zda pravdu odhalit, nebo ji nechat navždy pohřbenou.
Jednoho rána mi dcera oznámila, že se musíme s manželem vystěhovat z bytu, který jsme celý život považovali za svůj domov. Vše, co jsme budovali, se během pár týdnů obrátilo v prach a já musela čelit nejen zradě, ale i otázce, kde je vlastně moje místo. Příběh o rodinných konfliktech, majetku a o tom, jak těžké je přijmout, že vaše dítě má jiné představy o budoucnosti.
Jmenuji se Ivana a můj život se obrátil naruby ve chvíli, kdy jsem se rozhodla najít biologické rodiče své adoptované dcery Aničky. Když jsem je našla, stáli na hlavním nádraží v Praze s pár taškami a zoufalstvím v očích. Pozvala jsem je k nám domů, aniž bych tušila, jak moc to změní naše životy a jak hluboce budu muset přehodnotit, co znamená být matkou.
Před dvěma lety jsem si vzala rozvedeného muže, věřila jsem v naši budoucnost. Teď ale jeho dcera plánuje bydlet s námi v naší malé garsonce a já cítím, jak se mi život rozpadá pod rukama. Musím se rozhodnout, jestli zůstanu, nebo odejdu.
Po 35 letech jsem náhodou potkala Petra, svou první lásku a zároveň muže, který mi kdysi zlomil srdce. Všechny dávné city a vzpomínky se vrátily v jediném okamžiku, zatímco jsem stála s nákupními taškami uprostřed rušné pražské galerie. Tento nečekaný návrat minulosti mě postavil před otázky, na které jsem si nikdy netroufla odpovědět.
Jednoho deštivého večera mi zavolali z pražské záchranky, že můj bývalý manžel, kterého jsem roky neviděla, skončil v nemocnici. Musela jsem čelit nejen vlastní minulosti, ale i pravdě, kterou jsem před svou dcerou dlouho skrývala. Tento příběh je o odvaze postavit se starým ranám a o tom, jak těžké je najít odpuštění v rodině rozervané lží.
Jednoho deštivého večera jsem se stal opatrovníkem své babičky, když mi v bytě na Žižkově oznámila, že už neví, kdo jsem. Musel jsem se naučit žít s jejími ztrátami paměti, s vlastními pochybnostmi a s tlakem rodiny, která měla na všechno jiný názor. Příběh o tom, jak láska a povinnost někdy znamenají těžká rozhodnutí a jaké to je, když se role v rodině obrátí.
