Při úklidu po smrti mého manžela jsem objevila schovanou korespondenci, která mi obrátila život naruby. Zjistila jsem, že celá léta psal dopisy své první lásce, o které jsem nikdy neslyšela. Musela jsem se vyrovnat s pocitem zrady, zpochybněním našeho společného života a hledáním odpovědi na otázku, co vlastně znamená opravdová blízkost.
Ve svých šedesáti letech jsem se rozhodla najít svou první lásku, i když jsem si roky namlouvala, že už je to dávno za mnou. Když jsem stála před jeho domem a otevřela mi žena, která vypadala jako moje zrcadlové já, musela jsem čelit pravdě o sobě, svých volbách i o tom, co znamená skutečné štěstí. Tento příběh je o odvaze postavit se vlastní minulosti a o tom, jaké otázky si člověk klade, když už si myslí, že zná odpovědi.
Ve svých šedesáti letech jsem se rozhodla najít svou první lásku, kterou jsem nikdy nedokázala úplně pustit z hlavy. Když jsem stála před jeho domem, otevřela mi žena, která vypadala jako moje zrcadlové já, a já pochopila, že minulost se nikdy nedá úplně uzavřít. Tento příběh je o odvaze čelit starým citům, o rodinných tajemstvích a o tom, jaké to je, když se člověk musí znovu najít.
Po čtyřiceti letech jsem znovu spatřila Petra, svou první lásku ze střední školy. Náš příběh byl plný vášně, rebelie i rodinných konfliktů, které nás nakonec rozdělily. Teď, když jsme se náhodou setkali, musím čelit otázce, zda lze navázat na to, co bylo, nebo jestli je minulost navždy pryč.
Po čtrnácti letech se vracím do rodného městečka, kde mě čeká nečekané setkání s dávnou láskou. Vzpomínky, rodinné konflikty i staré křivdy vyplouvají na povrch a já musím čelit minulosti, kterou jsem se snažil zapomenout. Příběh o odpuštění, druhých šancích a odvaze postavit se sám sobě.
Svou první lásku jsem potkala hned po maturitě. Byla jsem tak zahlcena emocemi, že jsem okamžitě začala přemýšlet o naší společné budoucnosti. Vzali jsme se poměrně rychle, bez velkého rozmýšlení. Měli jsme velkou, okázalou svatbu na venkovském statku. Oslavovali jsme tři dny, jak je u nás zvykem. Moje matka byla nadšená, že jsem našla svou spřízněnou duši. Její dar byl
Ve věku patnácti let jsem, Karel, navázal přátelství s Kateřinou, dívkou z našeho sousedství, pocházející z problémové rodiny. Po smrti jejího otce a zanedbávání ze strany její matky, která se utápěla v alkoholismu, se Kateřina dostala do systému péče o děti. Léta oddělení a osobní neúspěchy mě neodradily ji hledat a bojovat za naši lásku. Toto je příběh našeho setkání, výzev, kterým jsme čelili, a nečekaného výsledku naší cesty.
