Jednoho deštivého rána mi do bytu vtrhla uplakaná mladá žena a oznámila mi, že je snoubenkou mého syna, který před dvěma týdny zmizel. V tu chvíli se mi zhroutil celý svět a začala jsem pátrat po pravdě, kterou jsem možná ani nechtěla znát. Tento příběh je o ztrátě, lžích a o tom, jak málo někdy známe ty, které nejvíce milujeme.
Všechno začalo v přeplněném pražském autobusu, když jsem v očích neznámé ženy poznala svou dávnou nejlepší kamarádku Janu. Prožila jsem s ní bolestné ticho domácího násilí, zápasila se strachem i vinou, že jsem ji kdysi nechala samotnou. Tento příběh je o tom, jak jedno podání ruky může změnit život – a proč bychom se nikdy neměli odvracet od těch, které milujeme.
Když jsem se nastěhoval do svého prvního bytu na Žižkově, netušil jsem, že mě čeká víc než jen malování a montování nábytku. Za jednou z oprýskaných zdí jsem objevil starou panenku a ručně psaný vzkaz, který mi změnil pohled na celý můj nový domov. Od té chvíle se začaly dít věci, které mě donutily přemýšlet, jestli jsem udělal správné rozhodnutí.
Moje dcera Klára se mnou už rok nepromluvila. Každý den čekám na zprávu, ale vím, že nepřijde. V příběhu popisuji bolest, vinu i naději matky, která ztratila kontakt se svým jediným dítětem.
Celý život jsem žila ve stínu jedné zamčené zásuvky v mámině ložnici. Po její smrti jsem se rozhodla odhalit tajemství, které přede mnou tak úzkostlivě skrývala. To, co jsem našla, změnilo můj pohled na naši rodinu i na sebe samotnou.
Jmenuji se Tomáš a ve třech letech jsem poprvé pochopil, co znamená strach. Ten den, kdy jsem otevřel dveře policii, jsem nevěděl, že tím změníme život celé naší rodině. Příběh o tom, jak jsem se stal malým hrdinou v boji proti domácímu násilí, a o cestě za svobodou, která nebyla vůbec jednoduchá.
Můj manžel Marek mě po třiceti letech opustil kvůli své dávné lásce. Myslela jsem, že to je největší rána mého života, ale brzy jsem zjistila, že naše manželství bylo postavené na tajemstvích, která mě šokovala ještě víc než jeho zrada. V příběhu popisuji bolest, zradu, ale i sílu najít sama sebe a postavit se pravdě čelem.
Od dětství mi rodiče kupovali všechno, co jsem si přála, ale nikdy mi nedali možnost rozhodovat o svém životě. Když jsem se pokusila vzepřít a najít vlastní cestu, máma mě obvinila z nevděčnosti a odešla z domu. Teprve teď, v tichu a mezi věcmi, které mi nikdy nepatřily, si uvědomuji, jak těžké je být skutečně svobodná.
Jmenuji se Lenka Novotná a nikdy bych nevěřila, jak rychle se může život obrátit naruby. Když jsem musela přestat posílat peníze domů z Německa, moje rodina v Praze se ocitla na pokraji rozpadu. Všechno, co jsme považovali za samozřejmé, se rozpadlo a já jsem musela sledovat, jak se můj manžel Petr a dcera Tereza mění pod tíhou beznaděje.