Jsem Jana a už několik let žiji s pocitem, že jsem na výchovu naší dcery Klárky úplně sama. Můj manžel Petr se o ni téměř nezajímá, nezná její oblíbené jídlo, kamarádky ani sny. Dnes vám vyprávím, jaké to je, když se cítíte neviditelní ve vlastní rodině a zoufale hledáte cestu zpět k sobě navzájem.
Celá léta jsem předstírala, že nevidím manželovu nevěru, abych udržela rodinu pohromadě. Po těžkém úrazu jsem však zjistila, kdo při mně skutečně stojí a co pro mě znamená vlastní důstojnost. Teprve tehdy jsem se rozhodla změnit svůj život a postavit se sama za sebe.
Jmenuji se Lenka a po autonehodě jsem strávila dvacet měsíců v kómatu. Můj táta, pan Novotný, mi každý den hrál na kytaru u nemocničního lůžka, i když mu lékaři říkali, že naděje je mizivá. Probudila jsem se v okamžiku, kdy jsem zaslechla jeho hlas a tóny naší oblíbené písničky.
Jednoho večera jsem zaslechla rozhovor, který navždy změnil můj pohled na naši rodinu. Můj syn Matěj si dlouho přál štěně a já s manželem Petrem jsme mu chtěli udělat radost. To, co jsem však zjistila, mi obrátilo život naruby a donutilo mě přemýšlet, co vlastně znamená být rodinou.
Od dětství jsem snila o velké rodině a domě plném smíchu. Místo toho jsem se ocitla v rozpadajícím se domě s dítětem, které mě den za dnem zkouší až na dno mých sil. Příběh o tom, jak se sny střetávají s realitou a co to znamená být matkou v dnešním Česku.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní snacha požádá, abych se odstěhovala z domu, kde jsem prožila celý život. Právě na Štědrý den mi položila na stůl lístek s tímto požadavkem, což mě naprosto zdrtilo. Ale její nečekané gesto během svátků obrátilo vše naruby a přimělo mě přehodnotit nejen svůj vztah k ní, ale i k sobě samotné.
Jmenuji se Klára a můj život se obrátil naruby, když jsem se zamilovala do Tomáše, rozvedeného otce malého Filipa. Jeho bývalá žena Lenka však nikdy nepřestala zasahovat do našeho vztahu a přes jejich syna se snaží ovládat každý náš krok. Každý den musím bojovat nejen o Tomášovu lásku, ale i o naši společnou budoucnost, kterou jeho minulost neustále ohrožuje.
Jmenuji se Eliška a můj život se obrátil naruby, když jsem se po letech na mateřské vrátila do práce. S manželem Pavlem jsme se najednou začali hádat o věcech, které nám dřív připadaly samozřejmé – třeba o tom, kdo kupuje dárky mojí mamince. To, co začalo jako drobná změna, rozvířilo hluboké city a otázky o důvěře, respektu a spravedlnosti v našem manželství.
Celý život jsem žila podle představ své rodiny, až do chvíle, kdy jsem se rozhodla odjet sama na dovolenou. To, co mělo být oslavou mé svobody po letech dřiny, se změnilo v rodinnou bouři plnou výčitek a nepochopení. Teď stojím před otázkou, jestli mám ustoupit a omluvit se, nebo si konečně stát za svým.
Nikdy jsem se nezajímal o to, kolik táta dostává důchod. Vždycky jsem si myslel, že je to jeho věc a že se mě to netýká. Ale jednoho dne v práci se všechno změnilo, když jsme se s kolegy začali bavit o tom, jak podporujeme své rodiče.
Jednoho deštivého večera mě teta obvinila, že zanedbávám svou babičku, a tím spustila lavinu nedůvěry a starých rodinných křivd. Musela jsem čelit nejen babiččině tvrdé povaze, ale i vlastní nejistotě, zda jsem opravdu dělala dost. V průběhu dnů vypluly na povrch tajemství, která změnila můj pohled na rodinu i sebe samu.
Jmenuji se Lenka a nikdy bych nevěřila, že se jednoho dne stanu svědkem rozkladu rodiny své nejlepší kamarádky. Příběh o tom, jak touha uniknout odpovědnosti může zničit nejen vztah, ale i lidskou důstojnost. Přemýšlím, jestli jsme mohli udělat něco jinak, nebo jestli některé věci prostě musely skončit tragicky.
