Jmenuji se Klára a celý život jsem se snažila být pro svou rodinu oporou. Jenže když jsme si s manželem Martinem pořídili vysněnou saunu na zahradu, začaly se dít věci, které mě donutily přehodnotit, co vlastně znamená rodinná soudržnost. Nakonec jsme museli udělat něco, co bych nikdy nečekala – postavit se vlastní rodině a chránit to, co je naše.
Jsem Jana, matka dvou synů a tchyně, která se snaží udržet rodinu pohromadě, i když se všechno kolem hroutí. Můj syn Tomáš a jeho žena Petra mají dvě malé děti a nedávno si pořídili dům, ale Petra nečekaně znovu otěhotněla a nemohla se vrátit do práce. Všechno zůstalo na Tomášovi a já jsem musela čelit otázce, jak moc se mám do jejich života vměšovat, když vidím, jak se trápí.
Moje vyprávění začíná v okamžiku, kdy jsem po letech dřiny v Německu konečně koupila byt v Praze. Teď, když je moje dcera vdaná za pracovitého, ale skromného mladíka, mám strach z jeho rodičů, jejichž chování ohrožuje naši rodinnou pohodu. Procházím konflikty, pochybnostmi a odhaluji rodinná tajemství, přičemž se ptám, jestli minulost a špatné vzory nezničí to, co jsme tolik let budovali.
Můj svět se rozpadal, když jsem zjistila, že můj manžel má poměr. V zoufalství jsem hledala odpovědi a sílu v modlitbě a víře, i když jsem měla pocit, že mě Bůh opustil. Nakonec jsem našla cestu k odpuštění a novému začátku, i když jizvy zůstaly.
Jmenuji se Alena a po smrti manžela jsem zůstala sama se třemi dětmi. Moje máma mi odmítá pomáhat s hlídáním, i když vím, že by mohla. Každý den bojuji s pocitem viny, únavou a zoufalstvím, protože musím pracovat a zároveň být mámou na plný úvazek.
Jmenuji se Petra a s manželem Tomášem jsme stáli před těžkým rozhodnutím – přijmout nabídku bydlet u mé maminky Jany, nebo se postavit na vlastní nohy. Tomášova hrdost a touha po nezávislosti nás vedly k odmítnutí, což však otevřelo staré rány a vyvolalo v rodině napětí. Tento příběh je o tom, jak těžké je najít rovnováhu mezi pomocí, láskou a vlastní důstojností.
Na Štědrý večer mi do bytu vtrhla nepozvaná rodina a já musela čelit dávno potlačovaným konfliktům. Celý život jsem se bála říct ‚ne‘, ale tentokrát jsem musela ochránit své nejbližší i samu sebe. Nakonec jsem pochopila, že někdy je třeba rozbít rodinné iluze, abychom mohli začít znovu.
Moje sestra a já jsme se po smrti maminky ocitly na opačných stranách barikády kvůli dědictví. Vše, co jsme si kdy slíbily, se rozpadlo pod tíhou nevyřčených křivd a touhy po majetku. Dnes se ptám, jestli rodina opravdu znamená bezpečí, nebo může být i zdrojem největší bolesti.
Jmenuji se Lucie a nikdy nezapomenu na zimu, kdy můj manžel Petr bojoval s těžkým zápalem plic. Věřila jsem, že se můžu spolehnout na tchyni, která slíbila, že nám pomůže s hlídáním našeho syna Matěje. Když ale v nejhorší chvíli couvla, ocitla jsem se na pokraji sil a musela jsem čelit pravdě o naší rodině.
Přestěhovali jsme se s manželem do vysněného bytu v Karlových Varech, abychom začali nový život. Místo radosti nám ale rodina začala náš domov proměňovat v hotel a já musela čelit těžkému rozhodnutí postavit se jim. Tento příběh je o tom, jak jsem se naučila chránit své štěstí a říkat „ne“ i těm nejbližším.
Jsem Marie, matka devíti dcer z malé vesnice na Vysočině, a právě čekám své desáté dítě. Celý život mě provází tlak rodiny i okolí, že bych měla konečně porodit syna, ale já se snažím najít vlastní hodnotu a štěstí v tom, kým jsem a jaké děti mám. Můj příběh je o naději, zklamáních a hledání sebe sama v české realitě plné tradic a předsudků.
Jedné bouřlivé noci jsem s dětmi utíkala před manželem a hledala útočiště u své nejlepší kamarádky Jany. Její muž Petr nás však odmítl přijmout, což otřáslo nejen naším přátelstvím, ale i mým pohledem na rodinu a důvěru. V příběhu se ptám, jak dlouho vydrží rodinné pouto, když do něj vstoupí strach a nedůvěra.
