Jmenuji se Lucie a dlouho jsem žila v přesvědčení, že moje tchyně Marie ráda pomáhá s vnoučaty. Jednoho dne jsem však zjistila, jak moc ji tato role vyčerpává, a musela jsem se postavit vlastní sobeckosti i mlčení v rodině. Příběh o tom, jak těžké je říct pravdu těm, které milujeme, a jak snadno přehlédneme jejich bolest.
Jsem Lucie, samoživitelka z Brna, která se rozhodla jít za svým snem o druhém dítěti navzdory všem překážkám. Investovala jsem všechny své úspory do umělého oplodnění a bojovala s předsudky, osamělostí i finanční nejistotou. Můj příběh je o odvaze, bolesti i naději, že láska k dítěti je silnější než jakákoliv překážka.
Jmenuji se Jana a stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života: mám se postarat o svou stárnoucí matku, nebo dát přednost své vlastní rodině? Všechno začalo jedním dramatickým rozhovorem, který roztrhl naši rodinu na kusy. Každý den bojuji s výčitkami svědomí, strachem a tlakem okolí, zatímco hledám odpověď na otázku, co znamená být dobrou dcerou.
Vždycky jsem věřila, že rodina je oporou v těžkých chvílích. Po narození našeho syna jsem však zjistila, že sliby a skutečnost jsou dvě různé věci. Tato zkušenost mě donutila přehodnotit, co pro mě rodina vlastně znamená.
Jmenuji se Marie a jsem babička, která žije pro svého vnoučka. Od chvíle, kdy si moje dcera Jana vzala Petra, musím se pokaždé, když se vrací domů, schovávat. Toto je příběh mého zlomeného srdce, rodinných nedorozumění a síly matky, která se nechce vzdát.
Jmenuji se Věra a ještě před pár měsíci jsem věřila, že rodina je to nejcennější, co člověk má. Jenže když mi začaly mizet peníze a dcera s manželem mi nutili podepsat papíry, které jsem nechápala, začala jsem se bát. Kdyby nebylo mé sousedky paní Novotné, možná bych dnes neměla ani střechu nad hlavou.
Jmenuji se Marie a v mém životě právě začíná bouře. Můj syn Petr se svou rodinou se chce nastěhovat zpět k nám do našeho malého domu. Bojím se, že tím ztratím svůj klid, soukromí i vztah s manželem.
Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na den, kdy mi bratr zavolal, že je v nemocnici. Celý život se obětoval svým dětem, ale když ho nejvíc potřeboval, zůstala jsem u jeho postele jen já. Tento příběh je o tom, jak hluboké mohou být rodinné rány a jak těžké je najít odpuštění.
Můj manžel, Petr, mi po osmnácti letech společného života navrhl, abychom náš dům přepsali na naše děti. Tímto rozhodnutím se mezi námi otevřela propast plná nedůvěry, starých křivd a nevyřčených obav. V příběhu se odhaluje, jak jedno rozhodnutí může rozbít rodinu a donutit člověka přehodnotit celý svůj život.
Jmenuji se Ivana a celý život jsem bojovala o lásku a uznání. Vyrůstala jsem bez matky, v chladu babiččina bytu na sídlišti, a když jsem se provdala do Romanovy rodiny, čekal mě další boj – tentokrát s jeho matkou, která mě nikdy nepřijala. Tohle je můj příběh o hledání vlastního místa mezi dvěma ohni.
Jsem Marie, babička, která miluje svou rodinu nade vše. Po bolestivém rozhovoru s mojí snachou Lenkou jsem se stáhla do ústraní, ale jednoho dne mě zoufalý telefonát přivedl zpět do jejich života. To, co následovalo, změnilo nejen náš vztah, ale i mě samotnou.
Jmenuji se Jana a snažím se vybudovat opravdový vztah s Vláďou, ale narážím na předsudky svých přátel i vlastní nejistoty. Vše začíná jedním večerem, kdy se vtipy mých kamarádek o tom, že Vláďa nosí na večeři jen levné jídlo, roztočí kolotoč pochybností. Musím si ujasnit, co je pro mě v životě a lásce opravdu důležité.
