Od chvíle, kdy jsme s Petrem vkročili do našeho prvního bytu, jsem věděla, že to nebude jednoduché. Tchyně nás neustále přesvědčovala, abychom si život užívali a neřešili hypotéku, zatímco já toužila po vlastním domově a klidu. Mezi jejími radami a našimi sny se rozhořel boj, který změnil nejen naši rodinu, ale i mě samotnou.
Jmenuji se Petra a poslední roky žiju v manželství, kde jsem na všechno sama – od dětí přes domácnost až po práci. Můj muž Tomáš je fyzicky přítomný, ale duchem dávno někde jinde, a já se každý den ptám, kde jsem udělala chybu. Příběh o vyčerpání, ztrátě sebevědomí a hledání odpovědi na otázku, jestli má smysl dál bojovat.
Jednoho mrazivého rána jsem našla v poštovní schránce obálku s nečekaným darem a vzkazem, který mi změnil pohled na svět. V paneláku na pražském Jižním Městě se rozběhla lavina emocí, podezírání i solidarity, když se ukázalo, že podobný dopis dostalo dalších 299 rodin. Příběh o tom, jak jeden anonymní čin dokáže rozvířit stojaté vody každodenního života a odhalit pravé tváře lidí kolem nás.
Jsem matka, která se snaží pochopit, proč mi dcera tají svého přítele. Vzpomínám na její dětství a na to, jak jsme si byly blízké, ale teď mezi námi stojí zeď mlčení. Rozhodla jsem se jednat a zjistit pravdu, i když mě to stálo víc, než jsem čekala.
Jednoho rána jsem se probudila a zjistila, že už nikdy nebudu chodit jako dřív. Můj manžel Petr se ale nevzdal a naučil se pro mě česat vlasy, abych se cítila krásná i v těch nejtěžších chvílích. Náš příběh je o bolesti, naději a síle obyčejné lásky.
Předali jsme s manželem naší dceři byt po mých rodičích, protože jsme věřili, že jí tím pomůžeme začít nový život. Místo vděčnosti a rodinné soudržnosti jsme ale pocítili bolestné odcizení a ztrátu místa v její blízkosti. Teď přemýšlím, jestli je možné milovat příliš a jestli dobro opravdu vždy najde cestu zpět.
Jednoho deštivého odpoledne jsem zjistila, že mi zmizela vajíčka z lednice. Když jsem se zeptala své snachy Lucie, kde jsou, obvinila mě z lakoty a oznámila, že si koupí vlastní lednici. Tato událost rozvířila staré rodinné spory a přiměla mě přemýšlet, co vlastně znamená být rodina.
Jednoho letního večera jsme s partou kamarádů vytáhli vanu na ulici a rozpoutali bláznivou bublinkovou párty. Zpočátku to byla jen legrace, ale když se do toho vložili sousedé a policie, začalo jít do tuhého. Tahle noc mi navždy změnila pohled na přátelství, svobodu i hranice zábavy.
Jmenuji se Marie, jsem babička tří vnoučat a celý život jsem snila o rodinném domě na břehu Vltavy. Když se mi konečně podařilo splnit si tento sen, staré rodinné spory, žárlivost a nevyřčené křivdy vypluly na povrch. Teď se ptám sama sebe – je možné postavit štěstí, aniž bychom obětovali city těch, které nejvíc milujeme?
Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že se ocitnu v situaci, kdy budu bojovat sám se sebou kvůli ženě, která patří mému bratrovi. Vše začalo na svatbě mého bratra, kde jsem poprvé pocítil něco, co mě děsilo i přitahovalo zároveň. Tento příběh je o vnitřním boji, rodinných konfliktech a hledání cesty zpět ke svému svědomí.
Nikdy bych nevěřila, že se mi v šedesáti letech může stát něco takového. Najednou jsem se ocitla v milostném vztahu, který ohrožuje všechno, co jsem celý život budovala – rodinu, manželství, důvěru. Teď stojím před nejtěžším rozhodnutím svého života a nevím, jestli mám odvahu všechno zničit kvůli vlastnímu štěstí.
Všechno se změnilo v okamžiku, kdy jsem v porodnici spatřila miminko své nejlepší kamarádky Katky a v jeho očích poznala něco, co mi navždy změnilo život. Najednou jsem musela čelit pravdě o svém manželství s Markem, o našem přátelství a o tom, komu vlastně mohu věřit. Teď stojím před troskami všeho, co jsem si myslela, že znám, a ptám se, jestli je možné začít znovu.
