Jsem Marie a nikdy bych nevěřila, že budu muset bojovat o vlastní vnučku. Moje dcera Lucie se ke své starší dceři Elišce začala chovat chladně a upřednostňovala mladší Barunku. Sledovala jsem, jak Eliška chřadne, a nakonec jsem musela udělat rozhodnutí, které mi změnilo život.
Od dětství mi rodiče kupovali všechno, co jsem si přála, ale nikdy mi nedali možnost rozhodovat o svém životě. Když jsem se pokusila vzepřít a najít vlastní cestu, máma mě obvinila z nevděčnosti a odešla z domu. Teprve teď, v tichu a mezi věcmi, které mi nikdy nepatřily, si uvědomuji, jak těžké je být skutečně svobodná.
Po maturitě jsem utekla z domova, protože jsem už nemohla snášet matčiny výčitky a urážky kvůli tomu, že jí nepomáhám s nemocným bratrem. Každý den mi píše nenávistné zprávy, přeje mi smrt a nemoc, a já se snažím najít sílu žít svůj vlastní život. Přesto mě stále pronásleduje pocit viny a otázka, jestli jsem opravdu tak špatná dcera, jak tvrdí.
Jmenuji se Hana a v padesáti letech jsem zjistila, že život může začít znovu – i když to bolí. Můj manžel mě po sedmadvaceti letech opustil kvůli mladší ženě, jen aby se po čase vrátil, když zjistil, že život s ní není tak pohodlný. Musela jsem se rozhodnout, jestli zůstanu v roli poslušné manželky, nebo konečně začnu žít pro sebe.
V zoufalství jsem prodala rodinný dům, abych pomohla synovi, který se topil v dluzích. Netušila jsem, že všechny peníze prohraje v hazardu a já zůstanu bez střechy nad hlavou i bez důvěry v něj. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem byla dobrá matka, nebo jen naivní žena, která ztratila všechno.
Jmenuji se Petra a žiju v pražském paneláku, kde jsem se kdysi sblížila se sousedkou Lenkou díky našim dětem. Zpočátku jsme si pomáhaly, ale postupně se z mé ochoty hlídat jejího syna stala samozřejmost, která mě začala dusit. Teď stojím před rozhodnutím, jak jí říct, že už dál nemůžu, aniž bych ztratila sama sebe nebo rozbila naše sousedské vztahy.
Nikdy bych nevěřila, že mi vlastní dcera jednou řekne, ať nepřijdu na její svatbu. Po třicet let jsme byly se Zuzkou nerozlučné, sdílely jsme všechno, ale její vztah s Petrem všechno změnil. Teď stojím před otázkou, jestli jsem selhala jako matka, nebo jestli je to jen další zkouška našeho vztahu.
Když jsem poprvé potkala Petra, byl to jen nájemník mého bratra. Brzy jsme se do sebe zamilovali, ale jeho bývalá manželka Jana se rozhodla, že nám to nedaruje. Přes všechny intriky a rodinné konflikty jsme nakonec našli cestu k sobě a pochopili, co znamená skutečná láska.
V devětapadesáti jsem si myslela, že už mě v životě nic nepřekvapí. Jenže pak jsem potkala Hanu a všechno se změnilo. Musela jsem čelit nejen svým strachům, ale i nepochopení vlastní rodiny a otázkám, jestli mám ještě právo na štěstí.
V jediném okamžiku se mi zhroutil svět, když mi náhle zemřel manžel. Zůstala jsem sama se dvěma dospělými dcerami, které se odmítaly postavit na vlastní nohy, a musela jsem udělat rozhodnutí, které mi zlomilo srdce. Můj příběh je o tom, jak jsem hledala klid v chaosu, objevovala samu sebe a ptala se, co vlastně znamená rodina.
Celý život jsem žila pro druhé, ale když jsem konečně odešla do důchodu, zjistila jsem, že se ode mě pořád něco čeká. Miluji svá vnoučata, ale toužím po svobodě a vlastním čase. Můj příběh je o tom, jak těžké je říct ‚ne‘ vlastní rodině a najít odvahu žít podle sebe.
Celý život jsem obětovala péči o nemocnou maminku, vzdala jsem se svých snů i lásky. Když zemřela, odkázala vše mému bratrovi, který ji téměř neznal. Teď stojím před otázkou, co vlastně zůstalo mně – a jestli jsem vůbec někdy žila pro sebe.
