Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že vlastní rodina mě donutí přehodnotit, co je v životě opravdu důležité. Když jsem přesvědčil tátu, aby šel do domova důchodců, myslel jsem si, že mám vše pod kontrolou a dědictví bude moje. Netušil jsem, že děda František má v rukávu plán, který mi převrátí život naruby.
Sedím v kuchyni a čekám na syna Tomáše, který mi má sdělit zásadní novinu. V hlavě mi víří myšlenky na jeho manželství s Norou, ženou, kterou jsem zpočátku odmítala kvůli jejímu synovi z předchozího vztahu. Teď stojím před otázkou, jestli jsem byla příliš přísná, nebo jestli jsem měla pravdu.
Jsem Lucie a můj manžel mě neustále srovnává se svou bývalou ženou, hlavně pokud jde o vztah s jeho matkou. Snažím se být sama sebou, ale tlak, abych byla jako někdo jiný, mě ničí. Příběh o tom, jak těžké je najít vlastní místo v rodině, která vás nechce přijmout.
Jmenuji se Klára a celý život jsem bojovala s pocitem, že nejsem dost dobrá – pro rodinu, pro práci, pro sebe samu. Vyrůstala jsem ve stínu své úspěšné sestry a pod tlakem očekávání, která na mě kladla společnost i vlastní rodina. Můj příběh je o tom, jak těžké je najít vlastní hodnotu v zemi, kde se od žen očekává, že budou dokonalé matky, manželky i profesionálky – a jaké to je, když se rozhodnete vystoupit z davu.
Jmenuji se Alena a právě jsem oslavila šedesáté narozeniny. Po dvou manželstvích, zklamáních i radostech, jsem zjistila, že touha po dalším svazku ve mně pomalu vyhasíná. V tomto příběhu odhaluji, proč se s přibývajícím věkem mění pohled na lásku, samotu i vlastní hodnotu.
Jmenuji se Jana a vždycky jsem byla ta, která v našem manželství držela kasu. Když můj manžel Petr navrhl, že by se měl o finance starat on, protože má víc času a chce nám pomoci ušetřit, cítila jsem se ohrožená a ztracená. Tento příběh je o tom, jak jsme se přes hádky a nedorozumění naučili spolu mluvit a znovu si věřit.
Večer v restauraci, kde kdysi pracoval můj přítel Tomáš, se změnil v noční můru. Jeho arogantní chování vůči personálu a nečekané odhalení mě přiměly odejít dřív, než jsem čekala. Teď stojím před otázkou, zda vůbec znám člověka, kterého miluji.
Jmenuji se Petra a nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem poprvé spatřila svého syna s neobvykle stříbrnými vlasy. Místo radosti přišlo zděšení a strach z reakcí okolí, které nás s manželem Tomášem čekaly. Tento příběh je o boji za přijetí jinakosti v české společnosti, o rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je chránit své dítě před předsudky.
Stojím před domem, kde jsem vyrůstala, a vím, že dnešní rodinná porada rozhodne o jeho osudu. Vzpomínky na babičku Marii a naše společné chvíle se mísí s obavami, že dům prodáme a ztratíme tak kus sebe. Nakonec ale všechno dopadne jinak, než jsme čekali – a já si uvědomím, co pro nás domov opravdu znamená.
Jmenuji se Jana a celý život jsem věřila, že když člověk miluje, překoná všechno. S Tomášem jsme byli nerozlučná dvojice už od gymplu, plánovali jsme společnou budoucnost, svatbu i děti. Ale jednoho dne se všechno změnilo a já musela čelit pravdě, že láska někdy nestačí.
Jmenuji se Alexandra a celý život jsem žila ve stínu svého staršího bratra Tomáše. Táta mu věnoval všechnu pozornost, zatímco já jsem se snažila získat aspoň kousek jeho lásky. Tento příběh je o bolesti, kterou v sobě nosím, a o tom, jak těžké je najít své místo v rodině, kde láska není rozdělená spravedlivě.
Ve svých devětašedesáti letech jsem poprvé pocítil, jaké to je znovu milovat – a zároveň se bát, že všechno ztratím. Snažil jsem se najít smysl v každodennosti, vyrovnat se s minulostí a pochopit, že štěstí není trvalý stav, ale mozaika okamžiků. Tento příběh je o odvaze začít znovu, i když už si myslíte, že je pozdě.
