Jmenuji se Jaroslav a po třiceti letech jsem se pokusil znovu navázat kontakt se svou bývalou ženou. Doufal jsem, že najdu druhou šanci na lásku, ale místo toho jsem zjistil, že život už dávno běží jiným směrem. Teď mi je 54, nemám práci ani partnerku a nevím, jak dál.
Od prvního dne jsem se snažila zapadnout do rodiny svého muže, ale nikdy jsem nebyla dost dobrá. Po letech manipulací, výčitek a neustálého napětí jsem musela udělat těžké rozhodnutí a ochránit sebe i naši rodinu. Dnes se ptám sama sebe, jestli jsem mohla udělat něco jinak, ale vím, že jsem konečně volně dýchla.
Jmenuji se Ivan a nikdy nezapomenu na noc, kdy jsem poprvé zalhal své ženě Martině. Všechno začalo nevinným rozhovorem s kolegyní Lenkou, ale brzy jsem se ocitl v pasti vlastních emocí, viny a lží. Toto je můj pokus pochopit, kde jsem ztratil sám sebe a zda lze lásku zachránit, když jednou praskne důvěra.
Ten den, kdy jsem měl vyzvednout bratra z neurologie v Motole, jsem seděl v autě a ruce se mi třásly. V hlavě mi běžely všechny ty roky bolesti, hádek a mlčení, které nás rozdělily. Nakonec jsem musel rozhodnout, jestli se postavím minulosti čelem, nebo nechám bratra čekat – znovu sám.
Všechno začalo jedním telefonátem od mé neteře Terezky. Myslel jsem, že zase bude chtít půjčit peníze nebo odvézt na nádraží, ale tentokrát chtěla jen mluvit. Netušil jsem, jak moc mi tahle obyčejná prosba převrátí život naruby.
Jmenuji se Magda a vždy jsem věřila, že s Petrem zvládneme všechno. Po narození našich dvojčat, Zuzky a Antonína, se ale všechno změnilo – hádky, nepochopení a dokonce i Petrova matka proti mně. Příběh o tom, jak se láska může proměnit v boj o přežití a jak těžké je najít cestu zpět.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že největší boj v mém životě povedu ne s cizím člověkem, ale s vlastní švagrovou. Každý den jsem sledovala, jak můj manžel Petr upřednostňuje svou sestru Simonu přede mnou a naší rodinou. Dnes už vím, že někdy je nejtěžší bojovat právě s těmi, které máme nejblíž.
Jedno obyčejné nedělní odpoledne se proměnilo v bouři emocí, když moje tchyně Alena bez dovolení vzala můj pečlivě připravený oběd a pochlubila se s ním na Instagramu. Zůstala jsem zaskočená, zraněná a začala jsem přemýšlet, kde vlastně leží hranice v rodině a proč je tak těžké je nastavit. Tento příběh je o tom, jak i malá událost může otevřít staré rány a donutit nás přehodnotit vztahy s nejbližšími.
Celý život jsem slýchala, že vypadám mladě, ale nikdo netušil, jak moc mě to ničí. Moje rodina mě kvůli tomu nikdy nebrala vážně a já jsem se začala sama sobě vzdalovat. Dnes vám otevřeně přiznávám, jaká je cena věčného mládí a co všechno jsem kvůli tomu ztratila.
Od chvíle, kdy jsem zjistila, že si moje tchyně bez dovolení udělala kopii klíčů od našeho bytu, jsem ztratila klid. Rozhodla jsem se zjistit, co v našem bytě dělá, když nejsme doma, a to, co jsem viděla, mi obrátilo život naruby. Teď stojím před otázkou, jestli je vůbec možné znovu vybudovat důvěru v rodině, když někdo tak hrubě naruší vaše soukromí.
Jmenuji se Anna Novotná a nikdy bych nevěřila, že se naše manželství začne rozpadat kvůli obyčejným procentům. Když mě manžel požádal, abych platila 30 % domácích výdajů, rozhodla jsem se mu ukázat, co znamená 30 % domácích prací. To, co následovalo, změnilo naši rodinu navždy.
Jednoho večera jsem zaslechla, jak můj manžel říká své matce, že jsem pro něj jen zdrojem peněz. To mě zlomilo a rozhodla jsem se odejít ze svého domova i manželství. Po měsících samoty se ptám sama sebe, jestli jsem udělala správné rozhodnutí.
