Jmenuji se Jaroslava a v sedmdesáti šesti letech jsem zažila zradu, kterou bych nečekala ani od cizích, natož od vlastní rodiny. Po těžké nemoci a zlomenině jsem se ocitla v situaci, kdy mi dcera navrhla přestěhování k ní – a já netušila, že za tím stojí mnohem víc než jen starost o moji pohodu. Můj příběh je o důvěře, zklamání a odvaze postavit se za sebe i proti těm nejbližším.
Všechno začalo nevinnou otázkou na narozeninové oslavě mého vnuka, která odhalila, že peníze určené pro něj záhadně zmizely. Postupně jsem odhalovala, jak velký vliv má nová manželka mého syna na jeho rozhodnutí a jak se kvůli ní začal odcizovat svému prvnímu synovi i celé rodině. Příběh o ztrátě důvěry, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je bojovat za spravedlnost, když vlastní krev stojí proti vám.
Od chvíle, kdy jsem slyšela, jak moje tchyně šeptá svému synovi, že jsem jen vděčná za střechu nad hlavou, se mi změnil život. Každý den bojuji s pocitem, že nejsem v rodině vítaná, a přitom se snažím být dobrou mámou i manželkou. Píšu svůj příběh, protože už nevím, kde je hranice mezi pomocí a zneužíváním.
Jmenuji se Tomáš a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem svými slovy zranil svou sestru Kláru. V zápalu hněvu jsem vypustil pomluvu, která se rozšířila jako požár a rozbila naši rodinu. Teprve když jsem čelil následkům, pochopil jsem, jakou moc mají slova – a jak těžké je je vzít zpět.
Jmenuji se Ivana a nikdy jsem si nemyslela, že se jednou dozvím o těhotenství vlastní dcery jako poslední. Vždycky jsem se snažila být dobrou matkou, ale práce a životní starosti mě od ní vzdálily. Teď, když mi Aria dává přednost své tchyni, přemýšlím, kde jsem udělala chybu a jestli je ještě šance to napravit.
Jmenuji se Petra a můj život se obrátil naruby, když se můj manžel Martin začal měnit pod vlivem své matky. Společně vychováváme dvojčata, ale naše manželství je čím dál napjatější a já se snažím najít sílu postavit se za sebe. Tento příběh je o bolesti, odvaze a otázce, zda je možné znovu najít štěstí.
Jmenuji se Alexandra a můj život se rozpadl v jediném okamžiku, kdy jsem si uvědomila, co jsem ztratila. Před pěti lety jsem nechala svého syna u rodičů, abych mohla žít svůj sen, ale osud mě donutil postavit se pravdě o mateřství a o sobě samé. Teď stojím na prahu rozhodnutí, které mi změní celý život, a ptám se sama sebe, jestli je možné napravit to, co jsem zanedbala.
Celý život jsem zasvětila svému synovi, obětovala jsem vlastní štěstí, abych mu zajistila lepší budoucnost. Přesto mě jednoho dne šokoval slovy, že na jeho svatbě nemám co dělat. V tom okamžiku se mi zhroutil svět a já začala hledat odpovědi na otázku, kde jsem jako matka udělala chybu.
Jmenuji se Marie a po rozvodu mého syna Tomáše jsem přišla o možnost vídat svá milovaná vnoučata. Vše začalo, když jsem se postavila za svého syna v těžkém rozvodovém řízení, kde jeho bývalá žena Jana požadovala dům i auto. Teď mě trápí otázka, zda jsem udělala správnou věc, když jsem chránila svého syna, i když to znamenalo ztrátu kontaktu s dětmi, které pro mě znamenají celý svět.
Jmenuji se Karolína a právě jsem se vdávala. Můj otec je na mě naštvaný, protože jsem na svatbu nepozvala jeho ženu, svou macechu Simonu. Všichni teď řeší, jestli jsem byla krutá, nebo jestli mám právo rozhodovat o tom, kdo bude stát po mém boku v nejdůležitější den mého života.
Jednoho deštivého večera jsem stál před dveřmi bytu své dcery, ruce se mi třásly a v hlavě mi hučelo. Po našem stěhování do Prahy a rozvodu s manželkou se mé děti ode mě odcizily, a já teď zoufale hledám způsob, jak je znovu získat zpět. V tomto příběhu popisuji bolest odloučení, vinu i naději na smíření.
Jmenuji se Marie a můj syn Petr se mnou přestal mluvit poté, co se vrátil k ženě, která mu kdysi zlomila srdce. Snažila jsem se ho chránit, ale místo toho jsem ho ztratila. Teď se ptám sama sebe, kde jsem udělala chybu a jestli je možné najít cestu zpět.
