Jsem Jana, čtyřiatřicetiletá vdova, která se po smrti manžela snažila najít znovu štěstí. Když jsem se zamilovala do Petra, moje dcera Anička to odmítla přijmout a postavila mě před nejtěžší rozhodnutí mého života. Příběh o tom, jak těžké je volit mezi vlastní láskou a rodinou, která se rozpadá před očima.
Jmenuji se Klára a žiji v Praze se svým manželem Tomášem. Každý den čelím tomu, že jeho matka, paní Věra, je v našem životě přítomná víc, než bych si přála. Příběh o tom, jak může rodinná blízkost přerůst v dusivou závislost a jak těžké je najít hranici mezi láskou a svobodou.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, jak moc může jedna investice změnit život celé rodiny. Moje tchyně Alena nám pomohla s koupí bytu v Praze, ale od té doby se náš domov stal jejím teritoriem. Každý den bojuji s pocitem, že jsem ve vlastním bytě jen hostem, a snažím se najít odvahu postavit se za své hranice.
Jmenuji se Lenka Novotná a nikdy bych nevěřila, jak rychle se může život obrátit naruby. Když jsem musela přestat posílat peníze domů z Německa, moje rodina v Praze se ocitla na pokraji rozpadu. Všechno, co jsme považovali za samozřejmé, se rozpadlo a já jsem musela sledovat, jak se můj manžel Petr a dcera Tereza mění pod tíhou beznaděje.
Jednoho sobotního rána mi zavolala maminka a její hlas byl plný slz. To, co mi tehdy řekla, navždy změnilo můj pohled na naši rodinu a na to, co znamená být dcerou. S mou sestrou jsme musely čelit pravdě, která byla dlouhá léta ukrytá za zdmi našeho domova.
Jmenuji se Jana a celý život jsem věřila, že krása je to, co vidí ostatní. Až když jsem se ocitla na dně, pochopila jsem, že skutečná krása začíná uvnitř. Tento příběh je o tom, jak jsem se naučila pečovat o sebe nejen navenek, ale hlavně uvnitř.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že jeden prázdný byt může rozdělit rodinu. Moje tchyně Marie vlastní dva byty, ale odmítá nám s manželem jeden pronajmout, i když sami živoříme v podnájmu. Její rozhodnutí nás staví před těžké volby a odhaluje hluboké rodinné rány, které jsme si dosud nechtěli přiznat.
Jmenuji se Lucie a celý život jsem žila mezi dvěma světy – mezi mámou, která mě vychovala sama, a tátou, o kterém se doma nemluvilo. Když jsem oznámila, že chci, aby byl táta na mé svatbě, spustila se lavina emocí, výčitek a dávno pohřbených tajemství. Musela jsem si vybrat mezi loajalitou k matce a touhou poznat svého otce – a tahle volba mě změnila navždy.
Jmenuji se Klára a nikdy bych nevěřila, že jediná chyba může rozbít celý můj svět. Po rozvodu a ztrátě práce jsem se nastěhovala k sestře Veronice a jejímu muži Ondřejovi, doufala jsem v pochopení a podporu. Místo toho mě čekalo nečekané ponížení, hádka a rozhodnutí, které mě dodnes pronásleduje.
Potkala jsem svou dávnou kamarádku Martinu, která mi otevřela své srdce o tom, jak její manžel Petr odmítal přijmout roli otce. Její vyprávění mě zasáhlo, protože jsem viděla, jak hluboké rány může v rodině způsobit strach a útěk před odpovědností. Tento příběh je o bolesti, zklamání i naději, že i v těch nejtemnějších chvílích můžeme najít sílu jít dál.
Jednoho deštivého večera mi máma oznámila, že se k nám stěhuje. V naší malé garsonce už jsme byli tři – já, Honza a náš čtyřletý syn Matýsek. Najednou jsme museli sdílet jeden pokoj ve čtyřech a každý den bojovat o kousek soukromí, klidu i vzduchu.
Jmenuji se Eva a celý život jsem chránila svou nevlastní sestru Kláru, jako by byla moje vlastní krev. Po smrti mého manžela Tomáše a Klářině bolestivém rozvodu jsem udělala rozhodnutí, které mělo být pro nás obě vysvobozením, ale místo toho nás rozdělilo. Dnes se ptám sama sebe, jestli láska a oběť vždy znamenají správnou cestu.
