Jmenuji se Jana a už měsíce nemohu najít klid kvůli své dceři Lucii. Sleduji, jak vedle svého manžela chřadne, a rozhodla jsem se jí neposkytnout žádnou pomoc, dokud ho neopustí. Toto je můj příběh, moje bolestné rozhodnutí a otázka, která nedá spát žádné matce.
Jmenuji se Marek a myslel jsem si, že jsem na rodičovství připravený. Jediný telefonát ze školky mého syna Filipa mi ale obrátil život naruby. Toto je příběh o tom, jak jsme s manželkou Janou zjistili, že naše dítě trpí šikanou, a jak nás tato pravda navždy změnila.
Tři měsíce jsem nemluvila s vlastní mámou. Můj muž na mě tlačí, abych se s ní usmířila, ale v sobě cítím bolest, kterou nedokážu jen tak přejít. Píšu svůj příběh, protože nevím, jak dál a doufám, že mi někdo poradí.
Můj svět se zhroutil, když mě manžel opustil a já zůstala sama s naší malou dcerkou. V nejtěžší chvíli přišla tchyně s nabídkou, která mě postavila před nemožnou volbu. Dodnes nevím, jestli jsem udělala správně, a vzpomínky na ty dny mě stále pronásledují.
Během jediného roku jsem se stala matkou tří dětí, ačkoliv nejsou trojčata. Prošla jsem si odsouzením, samotou i vlastními strachy, ale našla jsem v sobě sílu díky lásce ke svým dětem. Toto je můj příběh o přežití, odpuštění a naději v české společnosti, která často neumí odpouštět.
Jmenuji se David a myslel jsem, že jsem našel štěstí, když jsem si vzal Kláru. Její matka, paní Věra, však od začátku dávala najevo, že mi nevěří. Její intriky postupně rozložily náš vztah a nejhorší bylo, když jsem zjistil, že už mi nevěří ani Klára.
Pracuji v drogerii a často dostávám kosmetiku zdarma. Jeden obyčejný krém na obličej, který jsem darovala tchyni, spustil vlnu nedorozumění, obvinění a rodinných hádek. Tahle zkušenost navždy změnila můj vztah s manželem i jeho rodinou.
Jmenuji se Ivana a v padesáti třech letech jsem přišla o všechno, co jsem považovala za jistotu. Můj manžel Petr se mi začal vzdalovat, až jsem zjistila, že má jinou ženu. Dlouho jsem přehlížela varovné signály, až bylo pozdě – a teď hledám odpověď na otázku, jestli se dá ztracená důvěra ještě někdy najít.
Jsem Jana a nikdy bych nevěřila, že obyčejná návštěva mého bratra Petra a jeho ženy Lenky promění náš domov v bitevní pole emocí. Víkend, který měl být pohodovým rodinným setkáním, se změnil v sérii hádek, vyčítání a bolestivých vzpomínek. Tato zkušenost mi ukázala, jak křehké jsou rodinné vztahy a jak snadno se staré rány otevírají.
Všechno začalo nevinným dárkem – malým balením drahého arckrému, který jsem dostala v práci. Netušila jsem, že právě tenhle krém rozdmýchá staré křivdy mezi mnou, mojí matkou a tchyní. Musela jsem se postavit nejen rodinným konfliktům, ale i svým vlastním pochybnostem a strachům.
Jmenuji se Ivana a s manželem Danielem jsme utekli z ruchu Prahy na chatu k Máchovu jezeru, abychom našli klid. Místo toho nás ale čekaly neustálé návštěvy rodiny, nevyžádaní hosté a vyčerpávající hádky, které mě donutily přehodnotit vlastní hranice. Teprve když jsem se naučila říkat ‚ne‘, získala jsem zpět svůj život i sebevědomí.
Jmenuji se Klára a celý život mě pronásleduje vzpomínka na požár, ze kterého mě zachránila sestra. Letos mi bylo devětadvacet a poprvé za dlouhou dobu jsem měla pocit, že minulost je za mnou – dokud se neozval můj švagr Roman. Jeho nečekaná návštěva rozvířila staré rány a odhalila rodinná tajemství, která měla zůstat pohřbená.
