Celý život jsem věřila, že manželství je o důvěře a společných snech. Po smrti mého muže jsem však zjistila, že jeho závěť mě zcela obešla a vše odkázal ženě, o které jsem nikdy neslyšela. Musela jsem se postavit nejen zradě, ale i vlastní minulosti a najít sílu začít znovu.
Jmenuji se Josef a nikdy bych nevěřil, že jednoho dne budu sedět sám v prázdném bytě a přemýšlet, kde jsem udělal chybu. Vnučka Ela byla světlem mého života, dokud ji ze dne na den neodvezl můj zeť Tomáš s tvrzením, že ji špatně krmím. Teď se ptám sám sebe, jestli za tím nebylo něco víc než jen jídlo – třeba peníze nebo nevyřčené křivdy.
Jmenuji se Petra a po rozvodu jsem se snažila postavit na vlastní nohy. Když mi moje nejlepší kamarádka Jana začala vyčítat, že se mi daří až moc dobře, roztrhlo mi to srdce. Teď stojím před otázkou, jestli naše přátelství vůbec přežije a jak se vyrovnat s tím, když vám někdo závidí vaše štěstí.
Dva roky po svatbě s rozvedeným mužem se mi život obrátil vzhůru nohama, když se jeho dcera rozhodla nastěhovat k nám kvůli studiu na vysoké škole. V našem malém bytě začaly narůstat napětí, hádky a pocit, že už nejsem ve svém vlastním domově vítaná. Teď stojím před rozhodnutím, které změní život nejen mně, ale i celé naší rodině.
Jmenuji se Hana a v šedesáti dvou letech stojím s manželem Karlem před rozhodnutím, které může rozdělit naši rodinu. Přemýšlíme, jak naložit s tím málem, co jsme za život nasbírali, a jaký odkaz zanecháme našim vnoučatům, Martinovi a Kláře. Vše se ale zkomplikuje, když naše rozhodnutí narazí na nepochopení a odpor vlastních dětí.
Jmenuji se Jana a žiju s manželem v malém bytě na Žižkově. Pracuji jako kadeřnice z domova a často nás navštěvuje moje sestra Lenka se svou dcerou Terezkou. Jediná výchovná poznámka k Terezčině chování mě ale postavila proti celé rodině a já se musím ptát, kde je hranice mezi upřímností a rodinnou loajalitou.
Jmenuji se Alena a po třiceti letech manželství jsem se rozhodla udělat krok, který mi změnil život. Vyhodila jsem manžela z domu a stala se černou ovcí rodiny. Přesto věřím, že jsem konečně začala žít podle sebe.
Nikdy jsem netoužila po velkém životě, ale manžel mě do něj vtáhl. Když mě opustil a já zůstala upoutaná na lůžko, přišla mi na pomoc jeho matka. To, co následovalo, změnilo nejen můj pohled na rodinu, ale i na sebe samu.
Jsem Tomáš a moje mladší sestra Eliška se stala obětí podvodníka. Snažím se ji přesvědčit, že je zneužívaná, ale ona mi nevěří a naše rodina se kvůli tomu rozpadá. Bojuji o její důvěru i o naši mámu, která je vážně nemocná.
Jmenuji se Eva a v sedmapadesáti jsem konečně našla lásku, o které jsem si myslela, že už ji nikdy nezažiju. Místo radosti ale čelím nepochopení a podezření od vlastní dcery, která tvrdí, že můj snoubenec je podvodník. V příběhu popisuji bolestivé rodinné rozepře, vnitřní boj mezi důvěrou a pochybnostmi a hledání odpovědi na otázku, zda mám právo na štěstí navzdory všem.
Jmenuji se Hana a před lety jsem musela opustit svou dvanáctiletou dceru Kláru, abych mohla pracovat v Německu a zajistit nám lepší život. Náš vztah se rozpadal pod tíhou odloučení, výčitek a nevyřčených slov, ale nikdy jsem nepřestala doufat, že najdeme cestu zpátky k sobě. Toto je příběh o vině, odpuštění a odvaze znovu si navzájem otevřít srdce.
Jednoho deštivého večera jsem zaslechla, jak můj manžel Petr před jeho rodiči prohlásil, že naši rodinu finančně táhnou hlavně jeho rodiče. Moje maminka s tatínkem nikdy neměli moc peněz, ale vždycky se snažili pomáhat, jak jen mohli – hlídáním dětí, domácími koláči, nebo prostým objetím. Petrův výrok mě zasáhl jako nůž do zad a roztočil kolotoč hádek, výčitek a bolestivých pravd o tom, co vlastně znamená rodinná podpora.