Jmenuji se Kristýna a nikdy bych nevěřila, že jednoho dne budu stát uprostřed kuchyně a křičet na Petra, muže, kterého jsem kdysi milovala víc než cokoli na světě. Můj příběh je o tom, jak jsem si sama zničila vztah svými nerealistickými očekáváními, která jsem považovala za samozřejmá. Teprve když bylo pozdě, jsem pochopila, že láska není o tom, co mi kdo dluží, ale o tom, co jsme ochotni dávat a přijímat.
Stojím na nádraží v Brně, v ruce lístek do Prahy a v hlavě chaos. S Martinem jsme byli nerozluční, ale teď vím, že musím odejít, abych našla samu sebe. Je to příběh o lásce, která nestačila, o odvaze pustit minulost a o tom, jak těžké je rozhodnout se pro vlastní štěstí.
Když mi manžel oznámil, že mě opouští kvůli jiné ženě, zůstala jsem klidná a začala si balit věci. Bez slz a bez hněvu jsem se ocitla na křižovatce svého života, kde jsem se vydala na cestu sebepoznání. Tato cesta však nevedla k očekávanému světlu, ale do temnoty, kde jsem musela čelit svým nejhlubším obavám.
„Když se rozhovor s mým přítelem Jakubem o mé finanční nezávislosti po rozchodu změnil v ostrou debatu, uvědomila jsem si, že naše přátelství je na vratké půdě. Jakubova skepse ohledně mé schopnosti zvládnout to bez podpory mého bývalého manžela se cítila jako zrada. Tento příběh zkoumá složitosti nedorozumění, osobního růstu a křehkosti přátelství.“
Náš vztah, kdysi ztělesnění dokonalého manželství, se nyní rozplynul ve vzpomínkách. Jednou jsem zbožňovala svého vysokoškolského miláčka, Petra. Ale jak čas plynul, tak i naše láska.
Zničená manželka a matka se potýká s emocionálním zmatkem poté, co její partner oznámí, že chce opustit jejich rodinu, a nechává ji čelit nejisté budoucnosti s jejich dětmi.
Zničující odhalení od tajného partnera mé manželky mě zanechalo v troskách. Hledám radu v tomto emocionálním zmatku.
– Jen tak! Jsi připraven se se mnou rozejít a ani ses nezeptal proč! – Navrhuješ rozchod bez jakéhokoliv vysvětlení.
Byli jsme spolu téměř 16 let. Máme krásnou dceru. Naše rodina není bohatá, ale máme dost na základní potřeby a nějaké malé radosti. Od svatby žijeme v dvoupokojovém bytě, který jsem zdědila po svém milovaném dědečkovi. Nikdy jsem si nestěžovala a vše mi vyhovovalo, ale Jan je úplně jiný člověk. Vždycky chtěl
Jana se s námi podělila o svůj příběh, který byl zveřejněn s jejím souhlasem. „Chodila jsem s Petrem přes tři roky, ale neustále odkládal jakoukoli debatu o závazcích. Jednoho dne jsem to už nemohla vydržet a řekla mu, že sním o tom, že si ho vezmu. Bylo mi tehdy dvacet čtyři a moje mladší sestra se právě zasnoubila…“
Vzali jsme se před třemi lety a nyní je naší dceři 18 měsíců. Sotva spolu komunikujeme – můj manžel má svůj vlastní život a já mám svůj. Ačkoli jsme bývali blízcí, věci se drasticky změnily.
