Jmenuji se Petra a nikdy by mě nenapadlo, že se budu cítit tak opuštěná kvůli vlastní mámě. Místo toho, aby mi pomáhala s dětmi, si užívá nový život a randí s cizími muži. Každý den bojuji s pocitem zrady, ale i s otázkou, jestli mám právo chtít po ní víc.
Jsem Marie a můj jediný syn Tomáš se nedávno oženil a odstěhoval za hranice. Vždycky jsem tvrdila, že děti mají žít svůj život, ale když mi přestal zvedat telefon, začala jsem pochybovat o všem, co jsem si myslela. Teď se snažím pochopit, kde se stala chyba a jestli je možné znovu najít cestu k vlastnímu dítěti.
Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že mě můj přítel Petr opustí právě ve chvíli, kdy čekám naše dítě. Zůstala jsem sama, zraněná a plná strachu, ale musela jsem najít sílu pokračovat dál. Můj příběh je o bolesti, rodinných konfliktech i o tom, jak těžké chvíle dokážou člověka změnit.
Celý život jsem obětovala péči o své rodiče. Po jejich smrti se cítím ztracená a prázdná. Hledám sama sebe a ptám se, jestli jsem někdy opravdu žila svůj vlastní život.
Ve svých pětapadesáti jsem si myslela, že už mě v životě nic nepřekvapí. Po letech samoty jsem našla lásku, ale návrat domů s novým partnerem rozvířil staré rány a odhalil hluboké rodinné napětí. Teď stojím před otázkou, zda mám právo na vlastní štěstí, i když tím zraňuji svého syna.
Po smrti mého manžela mi dcera nabídla, abych se k nim nastěhovala. Netušila, že právě já se té blízkosti nejvíc bojím – a že samota někdy bolí méně než sdílený život pod jednou střechou. Příběh o ztrátě, rodinných konfliktech a hledání vlastního místa v novém světě.
Moje žena mi oznámila, že odchází, protože se zamilovala do jiného. Zhroutil se mi svět, ale cesta zpět do rodné vesnice a setkání s minulostí mi pomohly najít nový smysl života. Příběh o bolesti, odpuštění a hledání štěstí tam, kde bych ho nikdy nehledal.
Před rokem jsme se s manželem přestěhovali k jeho matce na venkov. Zpočátku jsem věřila, že společné bydlení nám pomůže, ale brzy jsem zjistila, jak moc jsem se mýlila. Teď každý den bojuji o kousek soukromí a přemýšlím, jestli jsme neměli raději zůstat v našem malém bytě ve městě.
Jsem Marie a celý život jsem se snažila být dobrou matkou i babičkou. Po rozvodu jsem sama vychovala dva syny, obětovala jsem jim vše, dokonce jsem jim darovala byt. Teď mi ale snacha oznámila, že mě v rodině nechtějí a mám chodit jen na svátky – a já nevím, kde jsem udělala chybu.
Jmenuji se Petra a vyprávím příběh o tom, jak se moje nejlepší kamarádka Jana po narození dítěte změnila k nepoznání. Naše přátelství, které kdysi bylo pevné jako skála, se začalo rozpadat pod tíhou mateřských povinností a nevyřčených křivd. Bojuji s pocitem zrady, ale i s pochopením a hledám odpověď na otázku, zda je možné najít cestu zpět.
Celý život jsem žila pro svého syna Tomáše, protože po zradě manžela byl on jediným smyslem mého života. Když mě však Tomáš vyhodil z domu, musela jsem se postavit sama za sebe a najít cestu zpět k vlastní důstojnosti. Můj příběh je o bolesti, odpuštění a hledání nové naděje.
Jsem Marie, šedesátiletá žena, která se ocitla v nečekaném boji o vlastní rodinu. Po napjatém telefonátu s mojí snachou Janou, která mě obvinila, že rozvracím její manželství s mým synem Petrem, se mi zhroutil svět. V tichu Petrovy podpory své ženy a v osamělosti svého stáří hledám odpověď na otázku, zda jsem jako matka selhala.
