Tvrdil, že potřebuje pauzu, aby si vyčistil hlavu, a slíbil, že se brzy vrátí. S dvěma malými dětmi a náročnou prací zůstala sama na všechno. Jeho nepřítomnost se však protáhla déle, než očekávala, a výzvy se hromadily.
Snažím se najít jasnost a sílu poté, co můj manžel Tomáš náhle přestěhoval naši rodinu do zchátralého domu, jen aby zmizel. Jeho chladné chování při našem nečekaném setkání mě zanechalo ve stavu zmatení a zoufalství.
Vzali jsme se před třemi lety a nyní je naší dceři 18 měsíců. Sotva spolu komunikujeme – můj manžel má svůj vlastní život a já mám svůj. Ačkoli jsme bývali blízcí, věci se drasticky změnily.
Podala žádost o rozvod, když jsem byl v mateřské škole, a můj otec musel roky platit alimenty. Občas jsme se vídali, ale emocionální dopad byl obrovský.
Byla už těhotná, takže jsme neměli moc na výběr. Neviděl jsem důvod odkládat svatbu, protože jsem ji miloval. A tak jsme do toho šli.
Můj syn mi řekl, že mohu začít znovu randit až poté, co mu přepíšu dům. Můžete tomu věřit? Je mi skoro šedesát a můj syn
Nastala náročná situace. Moje dcera se snažila projít nejtěžšími časy. Když se věci začaly usazovat, pokusila se zaměřit na svůj osobní život, ale překážky zůstaly.
Před dvěma lety tragicky zemřel Jan, když jejich dcera Ema měla dva roky a syn Michal čtyři. Byl sražen autem, zatímco čekal na autobusové zastávce. Nyní jeho vdova, Šárka, čelí neustálému tlaku od své tchyně, aby zůstala sama na počest Janovy památky.
Dříve si dokázali věci vyříkat, usmířit se a pak se znovu pohádat. Tehdy tomu máma a táta nevěnovali moc pozornosti. Ale teď, když jsou do toho zapojeni všichni, se věci změnily.
Jakub a já jsme spolu téměř 16 let. Máme krásnou dceru. Naše rodina není bohatá, ale máme dost na základní potřeby a nějaké malé radosti. Od naší svatby žijeme v dvoupokojovém bytě, který jsem zdědila po svém milovaném dědečkovi. Nikdy jsem si nestěžovala a byla jsem se vším spokojená, ale Jakub je úplně jiný člověk. Vždycky chtěl
Rodinné vztahy jsou pro mě nesmírně důležité a nemohu snést, když je někdo nerespektuje nebo, nedej bože, zradí. Proto jsem musela dodržet své zásady, i když šlo o mého vlastního syna. Podvedl svou ženu a opustil ji pro jinou ženu, přičemž opustil i svou šestiletou dceru. Takový čin je pro mě neodpustitelný.
Bylo mi teprve 12 let, když se moje matka rozhodla znovu vdát. Její nový manžel mě nechtěl mít poblíž, takže mě poslala žít k babičce. Moje matka nám nikdy nijak nepomohla—zajímala ji jen její nový manžel, a babička a já jsme musely přežít z jejího malého důchodu. Babička nikdy neměla ráda
