Toto je můj příběh o tom, jak jsem roky zavírala oči před pravdou, že můj manžel Petr mě nikdy doopravdy nemiloval. Skrze každodenní hádky, rodinné intriky a bolestné chvíle jsem se naučila rozpoznávat znamení lhostejnosti a sobectví. Dnes, když se ohlížím zpět, přemýšlím, kolik z nás stále žije v iluzi a čeká na lásku, která nikdy nepřijde.
Po letech, kdy jsem se obětovala pro svou rodinu, jsem si poprvé dovolila myslet na sebe a odjet na dovolenou. Místo pochopení jsem však narazila na vlnu odsouzení, která otřásla všemi mými vztahy. Tato zkušenost mě přiměla přehodnotit, co znamená být matkou, manželkou a zároveň ženou s vlastními sny.
Jmenuji se Lucie a nikdy nezapomenu na noc, kdy mě vyhodili z maturitního plesu kvůli mým květovaným šatům. Cítila jsem se ponížená a zlomená, ale díky podpoře rodiny a přátel jsem našla sílu postavit se za sebe. Tento příběh je o boji za přijetí, o nespravedlnosti a o tom, jak jsem se naučila milovat samu sebe takovou, jaká jsem.
Vždycky jsem si myslela, že krása je všechno, dokud jsem se neztratila v pasti povrchnosti. Skrze bolestné zkušenosti a rodinné konflikty jsem pochopila, že skutečná hodnota člověka je ukrytá hluboko uvnitř. Tento příběh je o tom, jak jsem se naučila milovat sama sebe a najít odvahu být opravdová.
Ve 42 letech jsem se rozhodla změnit svůj život a otevřít se novým vztahům. Po setkání s charismatickým Petrem jsem zažila večer, který mi otevřel oči o tom, co od života a lásky opravdu chci. Tento příběh je o zklamání, odvaze a hledání vlastní hodnoty.
