Jmenuji se Naďa a nikdy bych nevěřila, že starý rodinný dům na Vysočině dokáže roztrhnout i znovu spojit pouto mezi mnou a mojí sestrou Eliškou. Po smrti rodičů jsme zdědily dům, který byl pro nás symbolem dětství, ale také těžké práce a nevyřčených křivd. Právě v jeho zdech jsme musely čelit nejen minulosti, ale i sobě navzájem.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě největší rána v životě potká od vlastní sestry. Po její zradě jsem se propadla na dno, ale díky víře, modlitbě a síle od Boha jsem našla cestu k odpuštění. Tento příběh je o tom, jak těžké je odpustit, když vás zradí ten, koho milujete nejvíc.
Jmenuji se Lucie a celý život jsem utíkala před vlastní rodinou, abych dosáhla úspěchu. Když jsem se konečně rozhodla napravit vztah se svou sestrou, zjistila jsem, že některé rány se hojí jen těžko. Můj příběh je o samotě, touze po odpuštění a o tom, jak těžké je najít cestu zpět, když už je možná pozdě.
Jmenuji se Eva a celý život jsem chránila svou nevlastní sestru Kláru, jako by byla moje vlastní krev. Po smrti mého manžela Tomáše a Klářině bolestivém rozvodu jsem udělala rozhodnutí, které mělo být pro nás obě vysvobozením, ale místo toho nás rozdělilo. Dnes se ptám sama sebe, jestli láska a oběť vždy znamenají správnou cestu.
Viktorie a její sestra Helena byly od dětství nerozlučné, přestože mezi nimi byl šestiletý věkový rozdíl. Helena vždy stála Viktorii na straně proti šikaně, zatímco Viktorie se snažila chránit sestru před matčinými přísnými kritikami. Ale když jejich matka oznámila, že prodala jejich dětský domov, sestry čelily výzvě, která je mohla rozdělit.
