Jmenuji se Klára a nikdy nezapomenu na svůj první školní ples, který se změnil v noční můru kvůli posměchu mých vlastních rodičů. Místo podpory jsem zažila bolest a ponížení, které mě poznamenalo na celý život. Dodnes přemýšlím, proč ti, kteří by nás měli chránit, dokážou nejvíc zranit.
Jmenuji se Lenka a nikdy nezapomenu na den, kdy někdo veřejně ponížil mého syna Filipa, který má Downův syndrom. Rozhodla jsem se napsat dopis člověku, který ho urazil, a tím jsem nejen bránila svého syna, ale také otevřela bolestivé téma předsudků v naší společnosti. Tento příběh je o odvaze, bolesti i naději, že laskavost může změnit svět.
Ztratila jsem svůj deník plný nejhlubších tajemství a někdo je začal anonymně zveřejňovat. Musela jsem čelit nejen studu, ale i rozkladu vztahů s rodinou a přáteli, zatímco jsem zoufale pátrala po viníkovi. Příběh o zradě, důvěře a odvaze postavit se vlastním démonům.
Nikdy bych nevěřila, že obyčejný deník může zničit celý můj život. Když jsem zjistila, že mé nejhlubší tajemství někdo zveřejňuje, začal pro mě nekonečný boj s nedůvěrou, hanbou a strachem. Vše, co jsem skrývala před světem, se stalo veřejným majetkem a já musela najít sílu postavit se nejen tomu, kdo mi to udělal, ale i sama sobě.
Nikdy bych nevěřila, že se minulost vrátí v takové podobě. Při nedělním obědě nám syn představil svou snoubenku – a já v ní poznala dívku, která kdysi šikanovala mou dceru. Musela jsem se rozhodnout, jestli budu mlčet, nebo ochráním svou rodinu, i když to může všechno zničit.
Byla jsem vyhozena z maturitního plesu kvůli květovaným šatům, které prý porušovaly školní řád. V slzách jsem volala své nejlepší kamarádce do prázdného parkoviště, zatímco uvnitř školy se slavilo beze mě. O týden později jsem našla útěchu na plese své sestřenice, ale otázky a bolest zůstaly.
Jmenuji se Tomáš a nikdy nezapomenu na ten den, kdy jsme se spolužáky překročili hranici mezi nevinnou legrací a skutečnou krutostí. Naše žertování vůči panu školníkovi, panu Novotnému, mělo být jen zábavou, ale místo toho jsme způsobili bolest, kterou už nešlo vzít zpět. Tato zkušenost mě naučila, jak křehká je lidská důstojnost a jak těžké je napravit chyby, které jsme způsobili druhým.
Kristián Novák šel do školní jídelny pro svůj oběd jako obvykle, ale všechno se změnilo, když mu bylo řečeno, aby vrátil svůj tác s jídlem a počkal na konci fronty.
Šikana je bolestivá zkušenost, zvláště když přichází od těch, kteří by měli být podpůrní. Přečtěte si o srdcervoucí noci jedné mladé dívky a o tom, jak ji lidé, kterým nejvíce důvěřovala, zklamali.
