Jmenuji se Martina a nikdy nezapomenu na den, kdy můj syn Tomáš přišel domů s očima plnýma slz, protože jeho učitelka a spolužák mu bez dovolení ostříhali vlasy. Bojovala jsem s předsudky, lhostejností školy i vlastními obavami, abych Tomáše ochránila. Můj příběh je pro všechny děti, které někdy zažily ponížení nebo bolest.
Jmenuji se Ondřej a nikdy nezapomenu na den, kdy mi zavolali ze školy, že můj syn Matěj omdlel a zranil se. Věděl jsem, jak se má chránit, ale když jsem zjistil, proč to neudělal, roztrhlo mi to srdce. Ten den změnil nejen náš vztah, ale i pohled na to, komu ve škole skutečně záleží na dětech.
Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem zjistila, že můj syn Ondřej byl ve škole ignorován, když potřeboval pomoc. Moje zoufalství a vztek mě donutily postavit se nejen škole, ale i celému systému, který selhal. Tento příběh je o boji matky za spravedlnost a důstojnost svého dítěte.
Jmenuji se Tomáš a nikdy nezapomenu na den, kdy mi zavolali ze školy, že můj syn Matěj omdlel a zranil se. Vždycky jsem ho učil, jak se má zachovat, když cítí, že na něj jde slabost, ale tentokrát to neudělal. Když jsem zjistil, proč, roztrhlo mi to srdce a změnilo pohled na celý náš školní systém.
Jmenuji se Ivana a v roce 2021 jsem musela bojovat za to, aby má devítiletá dcera Eliška mohla chodit do školy, i když má dlouhé kudrnaté vlasy. Školy ji odmítaly kvůli nesmyslným pravidlům, která určovala, jak má vypadat správná žákyně. Tento příběh je o mateřské lásce, odvaze postavit se nespravedlnosti a o tom, jak těžké je někdy být jiný v české společnosti.
Jsem matka, která si dlouho myslela, že její dcera je vzorná žákyně a slušné dítě. Jednoho dne mi ale zavolala třídní učitelka a všechno se obrátilo naruby. Musela jsem se postavit pravdě, kterou jsem před sebou roky skrývala – a začít znovu budovat vztah se svou dcerou i sama se sebou.
