Jednoho obyčejného odpoledne se mi život obrátil naruby, když jsem přišla o svého syna Matýska kvůli nehodě s ukradeným autem. Vzpomínky na ten den mě pronásledují a rozdělují naši rodinu, která se snaží najít cestu zpět k sobě. Sdílím svůj příběh, abych otevřela debatu o odpovědnosti, vině a bolesti, která nikdy nezmizí.
Po smrti mého manžela jsem si myslela, že svůj smutek zvládám, obklopená synem a vnoučaty. Ale když mi vnuk Matěj daroval štěně, začaly se vynořovat staré rodinné křivdy a bolest, kterou jsem si nechtěla přiznat. Příběh o tom, jak jeden malý pes dokáže rozvířit dávno zapomenuté emoce a změnit pohled na vlastní rodinu.
Jsem Jaroslav, otec, kterému dcera Aneta chybí víc, než si kdy dokázal představit. Po svatbě se změnila, její manžel Tomáš ji od nás odtahuje a letos poprvé nepřišla na výročí smrti mého otce. Srdce mi puká a nevím, jak to napravit.
Po letech samoty jsem se zamilovala do Karla, ovdovělého muže s dospělými dětmi. Všechno vypadalo ideálně, dokud jsem nepoznala jeho rodinu a nezačala bojovat s jejich odmítnutím. Musela jsem si položit otázku, jestli mám právo na štěstí, i když to znamená rozkol v nové rodině.
Po náhlé smrti mého manžela jsem se ocitla v prázdném domě, kde ticho řezalo do duše. Můj syn Tomáš s manželkou Lenkou mi nabídli, abych se k nim nastěhovala, a já přijala – netušila jsem však, jak těžké bude najít si místo v jejich životě i v jejich domově. Příběh vypráví o střetech generací, rodinných konfliktech i o tom, jak těžké je začít znovu, když už si myslíte, že všechno podstatné máte za sebou.
Všechno začalo tím, že jsem v noci slyšela křik svého syna Matěje. Ten den jsme měli slavit jeho oficiální přijetí do naší rodiny, ale místo radosti přišla tragédie. Příběh vypráví o bolesti, vině a hledání smyslu po ztrátě dítěte, která rozvrátila naši rodinu.
Po ztrátě své milované manželky Eleonory hledá Harold útěchu u své dcery Emilie. Její manžel Marek mu však předkládá tvrdou volbu: stísněné podkroví nebo domov pro seniory. Haroldovo rozhodnutí vede k nečekanému a hořkosladkému výsledku.
Po smrti tety Martiny zůstala naše rodina v chaosu. Strýc Josef, ve věku 75 let, nás šokoval, když navázal vztah s Lindou, dlouholetou přítelkyní a sousedkou. Tato nečekaná romance vyvolala emoce a napětí v rodině, vedla k sérii událostí, které prověřily naše vazby a zanechaly nás s nevyřešenými pocity.
– Jen tak! Jsi připraven se se mnou rozejít a ani ses nezeptal proč! – Navrhuješ rozchod bez jakéhokoliv vysvětlení.
Moje biologická matka už není mezi námi, stejně jako žena, která mi pomohla najít pevnou půdu pod nohama a orientovat se v Praze.
Můj milovaný manžel, Jan, zemřel těsně po svých 40. narozeninách. Nyní, jako ovdovělá matka se dvěma malými dětmi, se snažím vyrovnat se s touto ztrátou. Aby toho nebylo málo, jeho rodiče oznámili, že se chtějí přestěhovat k nám domů.
Jednoho večera jsem se vracel z práce a všiml si svého souseda, jak sedí na verandě, slzy mu stékaly po tváři. Muž středního věku zíral do dálky, očividně rozrušený. Přistoupil jsem k němu a zeptal se, jestli mohu nějak pomoci. Odpověděl: „Nikdo mi teď nemůže pomoci, je příliš pozdě…“
