Jednoho studeného listopadového večera jsem byla přistižena při krádeži potravin pro svou rodinu. Policista, který přijel na místo, místo trestu projevil nečekanou laskavost. Jeho čin změnil nejen náš Štědrý den, ale i celý náš pohled na svět.
Jsem Jana, zůstala jsem sama se třemi dětmi poté, co mi tragicky zemřel manžel. Moje vlastní matka mi odmítá pomoci s hlídáním, a já musím každý den bojovat o přežití a důstojnost. V tomto příběhu sdílím své zoufalství, vinu i naději, že snad někdo pochopí, jak těžké je být osamělou matkou v Česku.
Začínám svůj příběh v nejtemnější noci svého života, kdy jsem zůstala sama s malou dcerou a bez koruny v kapse. Přes slzy, ponížení, nespočet odmítnutí a předsudků jsem našla sílu postavit se na vlastní nohy a vybudovat malý podnik, který změnil nejen náš život, ale inspiroval i další ženy. Dnes mluvím před lidmi o síle mateřské lásky a o tom, že se nikdy nesmíš vzdát, i když jsou všechny dveře zavřené.
Jmenuji se Matěj a ještě před rokem jsem spal s mámou a sestrou na lavičce v parku na Letné. Každý den jsem tam hrál šachy s neznámými lidmi, abych zapomněl na hlad a strach. Nikdo netušil, že tahle hra mi jednou otevře dveře k novému životu – a možná i k odpuštění.
Jednoho deštivého rána jsem se rozhodla pomoci bezdomovci, což mě zavedlo do světa, o kterém jsem neměla tušení. Poznala jsem Nikolu, jehož příběh mi otevřel oči a donutil mě přehodnotit vlastní život i to, jak společnost vnímá lidi bez domova. Tento den mi navždy změnil pohled na empatii, soucit a skutečné problémy, které často přehlížíme.
Jmenuji se Matěj a ještě před rokem jsem spal s mámou a sestrou pod mostem u Vltavy. Každý den jsem utíkal do parku, kde jsem na staré šachovnici nacházel klid i naději. Dnes stojím před rozhodnutím, které může změnit život nejen mně, ale i celé mé rodině.
