Jednoho lednového večera jsem přišel o všechno – o ženu, domov i jistotu, že dokážu ochránit své děti. Procházel jsem zoufalstvím, hněvem i studem, ale právě v těch nejtemnějších chvílích jsem poznal, co znamená skutečná lidská blízkost. Tohle je můj příběh o ztrátě, naději a síle české solidarity.
Letos jsem si řekla, že narozeniny vynechám – peníze nejsou, nálada taky ne. Jenže moji přátelé mě znají až moc dobře a rozhodli se, že mi ukážou, co znamená opravdové přátelství. Tahle oslava mi změnila pohled na život i na to, co je v něm skutečně důležité.
Jednoho mrazivého rána jsem našla v poštovní schránce obálku s nečekaným darem a vzkazem, který mi změnil pohled na svět. V paneláku na pražském Jižním Městě se rozběhla lavina emocí, podezírání i solidarity, když se ukázalo, že podobný dopis dostalo dalších 299 rodin. Příběh o tom, jak jeden anonymní čin dokáže rozvířit stojaté vody každodenního života a odhalit pravé tváře lidí kolem nás.
Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na den, kdy můj syn Matěj přišel domů s očima plnýma slz a odhodlání. Jeho nečekané rozhodnutí darovat všechny své narozeninové peníze spolužákovi, který neměl ani svačinu, rozvířilo vlnu emocí a solidarity nejen v naší rodině, ale i v celé škole. Příběh o tom, jak jeden malý čin dokáže změnit pohled dospělých i dětí na svět kolem sebe.
