Jmenuji se Klára a vyrůstala jsem v devadesátých letech v Brně. Rodiče se rozvedli, když mi bylo deset, a od té doby jsme s bratrem každé Vánoce trávili rozděleně – jeden s mámou, druhý s tátou. Po letech bolesti a mlčení jsem se rozhodla, že už to tak dál nejde, a pokusila se naši rodinu znovu spojit.
Jednoho studeného listopadového večera jsem byla přistižena při krádeži potravin pro svou rodinu. Policista, který přijel na místo, místo trestu projevil nečekanou laskavost. Jeho čin změnil nejen náš Štědrý den, ale i celý náš pohled na svět.
Jmenuji se Ondřej a vyrůstal jsem v devadesátých letech v malém městě na Vysočině. Rodiče se rozvedli, když mi bylo deset, a od té doby jsme s bratrem žili mezi dvěma světy – máminým tichým bytem a tátovým hlučným domem. Jednoho roku jsem už nevydržel, jak nás rozdělují, a rozhodl jsem se to změnit.
Můj bratr Petr nás poprvé pozval na Štědrý večer k sobě domů, ale jeho žena Jana byla proti. Napětí mezi ní a zbytkem rodiny vyvrcholilo během večeře a odhalilo staré křivdy, které jsme si nikdy nevyříkali. Tyto Vánoce změnily naši rodinu navždy a já se stále ptám, jestli jsme mohli něco udělat jinak.
Jmenuji se Marie a letošní Vánoce se pro mě staly zkouškou odvahy i rodinné soudržnosti. Moje tchyně, paní Stanislava, trvala na tom, abych připravila slavnostní kachnu, přestože minulý rok to skončilo fiaskem. Letos jsem se rozhodla odmítnout – a tím jsem spustila lavinu událostí, která změnila naši rodinu.
Jmenuji se Veronika a nikdy jsem nevěřila, že jedno obyčejné přání může změnit celý život. Vyrůstala jsem v pěstounské péči a vždycky jsem toužila po skutečné rodině. Tento příběh vypráví o tom, jak jsem se rozhodla napsat Ježíškovi a jak se mé největší přání stalo skutečností – ale cesta k tomu byla plná bolesti, nejistoty i nečekaných zvratů.
Na Štědrý večer mi do bytu vtrhla nepozvaná rodina a já musela čelit dávno potlačovaným konfliktům. Celý život jsem se bála říct ‚ne‘, ale tentokrát jsem musela ochránit své nejbližší i samu sebe. Nakonec jsem pochopila, že někdy je třeba rozbít rodinné iluze, abychom mohli začít znovu.
Vše začalo jedním šokujícím oznámením během štědrovečerní večeře, kdy mi snacha Lucie řekla, že se musím vystěhovat z domu, který jsem celý život budovala. Prožila jsem bolest, zradu i hněv, ale právě díky nečekanému gestu během svátků jsme si našli cestu zpět k sobě. Tento příběh je o hlubokých rodinných ranách, odpuštění a síle začít znovu.
Jsem Jana, 65letá vdova, která se po smrti manžela ocitla v domě svého syna a jeho ženy Martiny. Na Štědrý den mi snacha oznámila, že se musím vystěhovat, což mě hluboce zasáhlo. Ale právě v tu chvíli, kdy jsem byla na dně, se stalo něco nečekaného, co změnilo náš vztah i můj pohled na rodinu.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní snacha požádá, abych se odstěhovala z domu, kde jsem prožila celý život. Právě na Štědrý den mi položila na stůl lístek s tímto požadavkem, což mě naprosto zdrtilo. Ale její nečekané gesto během svátků obrátilo vše naruby a přimělo mě přehodnotit nejen svůj vztah k ní, ale i k sobě samotné.
Jmenuji se Petra a nikdy bych nevěřila, že obyčejné vánoční dárky dokážou rozdělit rodinu i přátele. Po rozvodu jsem se snažila vytvořit nový domov pro svého syna Tomáše a nevlastní dceru Aničku, ale letošní Vánoce přinesly místo radosti jen bolest a výčitky. Když jsem se rozhodla sdílet naši štědrovečerní atmosféru na sociálních sítích, netušila jsem, jakou lavinu kritiky tím spustím.
Jednoho zasněženého večera jsem se rozhodla pozvat osamělou sousedku na Štědrý den, protože mi jí bylo líto. Netušila jsem, že právě ona se stane člověkem, který mi pomůže znovu najít smysl života a překonat samotu po odchodu rodiny. Tento příběh je o tom, jak někdy nečekané rozhodnutí může změnit celý náš svět.
