Jmenuji se Julie a nikdy nezapomenu na ten den, kdy mi dcera Anna s uplakanýma očima přivedla za ruku svou malou dcerku Leu. Všechno, co jsem si myslela, že mám pod kontrolou, se zhroutilo během jediné minuty. Musela jsem se postavit nejen rozpadlému manželství své dcery, ale i vlastní minulosti, strachu a předsudkům celé vesnice.
Od prvního dne jsem chtěla své dceři Elišce dopřát to nejlepší, ale netušila jsem, jakou lavinu kritiky tím spustím. Luxusní oblečení a neobvyklé jméno se staly terčem posměchu v naší malé vesnici a dokonce i moje vlastní rodina mě začala odsuzovat. Teď se ptám sama sebe – kde je hranice mezi mateřskou láskou a přeháněním?
Jmenuji se Tomáš Novotný a nikdy nezapomenu na den, kdy nám developer nabídl astronomickou částku za náš rodinný statek. Rozhodnutí, které jsme museli učinit, roztrhlo naši rodinu i vesnici napůl. Přesto jsme zůstali – a já se dodnes ptám, jestli jsme udělali správně.
