Jmenuji se Martina a po narození našeho třetího dítěte se můj domov změnil v bitevní pole. Můj manžel Tomáš mě přesvědčil, abychom měli ještě jedno dítě, ale teď mi vyčítá každou finanční potíž i napětí mezi námi. Každý den bojuji s výčitkami, únavou a strachem, že ztratím všechno, co miluji.
Na rodinném obědě jsem ztratila vědomí, protože jsem byla vyčerpaná péčí o naši dceru a můj manžel Tomáš mi s ničím nepomáhal. Cítila jsem se sama, nepochopená a ponížená před celou rodinou. Tohle je můj příběh o bolesti, zklamání i naději, že snad ještě není pozdě něco změnit.
Od chvíle, kdy maminka odešla do důchodu, jsme jí s manželem začali finančně pomáhat. Postupně jsem se snažila vytvořit domov v bytě, který nám rodiče darovali, ale poslední dobou cítím, že naše síly i ochota pomáhat jsou na hraně. Příběh o rodinných poutech, vyčerpání a otázce, kde je hranice mezi vděčností a sebeobětováním.
Přestože oba pracujeme na plný úvazek, tíha správy domácnosti a péče o naše děti leží pouze na mně. Můj manžel zůstává lhostejný k mé únavě a prosbám o pomoc.
Jana nedokáže čelit svému manželovi Karlovi, jejich nejmladšímu synovi Tomášovi a jeho rodině. Všichni ji využívají a požadují, aby se starala o všechny jejich potřeby.
Petra je 29 let. Je mladou matkou na mateřské dovolené. Jako mnoho žen chtěla Petra potěšit svého partnera, a tak se snažila mu se vším pomáhat a nezatěžovat ho svými problémy. Po narození jejich syna se však situace změnila. Od svého manžela nenašla pochopení a podporu. Její přítel jí řekl, že
