Jmenuji se Ivana a jsem matkou tří temperamentních dětí, které dokážou během chvilky obrátit celý park naruby. Každý den bojuji s pocity viny, únavy a nepochopení, když se snažím zvládnout jejich výbuchy energie a zároveň čelit pohledům ostatních rodičů. Přestože mě dcera ujišťuje, že jen já je dokážu zkrotit, někdy si nejsem jistá, jestli to opravdu zvládám.
Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na den, kdy můj syn Matěj přišel domů s očima plnýma slz a odhodlání. Jeho nečekané rozhodnutí darovat všechny své narozeninové peníze spolužákovi, který neměl ani svačinu, rozvířilo vlnu emocí a solidarity nejen v naší rodině, ale i v celé škole. Příběh o tom, jak jeden malý čin dokáže změnit pohled dospělých i dětí na svět kolem sebe.
Jsem Marie, babička dvou vnoučat, která se snaží najít rovnováhu mezi láskou a respektem k rodičovským pravidlům. Když jsem svým vnoučatům koupila drahý dárek, vyvolalo to v rodině nečekaný konflikt a já musela hledat útěchu i odpovědi v modlitbě. Příběh o tom, jak těžké je být babičkou v dnešní době a jak víra může pomoci najít klid.
Jsem Jana a už několik let žiji s pocitem, že jsem na výchovu naší dcery Klárky úplně sama. Můj manžel Petr se o ni téměř nezajímá, nezná její oblíbené jídlo, kamarádky ani sny. Dnes vám vyprávím, jaké to je, když se cítíte neviditelní ve vlastní rodině a zoufale hledáte cestu zpět k sobě navzájem.
Jmenuji se Jana a nikdy jsem si nemyslela, že moje rozhodnutí kojit syna Tomáše až do jeho osmi let roztrhne naši rodinu. Věřila jsem, že mu dávám to nejlepší, ale místo toho jsem se stala terčem posměchu, nepochopení a nakonec i vlastní lítosti. Toto je můj příběh o vině, odvaze a hledání odpuštění sama sobě.
Navrhla jsem, abychom si v lednici rozdělily poličky, a tím jsem spustila lavinu. Život s tchyní, manželem a malým synem v jednom bytě je plný napětí, drobných bojů a nevyřčených křivd. Každý den hledám sílu i pochopení, ale někdy mám pocit, že se dusím v cizím domově.
Jsem babička, která byla odsunuta od svého milovaného vnuka, protože moje snacha tvrdí, že narušuji její výchovné metody. Prožívám bolest z odmítnutí a snažím se pochopit, kde jsem udělala chybu. Je to příběh o lásce, rodinných konfliktech a otázce, zda může babiččina něha skutečně dítěti uškodit.
Jmenuji se Martin a nikdy jsem si nemyslel, že mě otcovství postaví před tak těžkou zkoušku. S Janou jsme byli spolu pět let, když přišla zpráva o jejím těhotenství – nejdřív jsem byl šťastný, ale brzy se všechno změnilo. Můj příběh je o tom, jak se radost může proměnit v boj o vztah, rodinu i vlastní duševní zdraví.
Jmenuji se Martin a po rozvodu s Norou, matkou mých dvou dcer, jsem zjistil, jak křehké jsou rodinné vztahy. Dcery mě začaly odmítat a já se snažím najít cestu zpět k jejich srdcím. Každý den bojuji s pocitem viny, osamělostí a otázkou, jestli jsem udělal správné rozhodnutí.
Jmenuji se Jana a žiju s manželem v malém bytě na Žižkově. Pracuji jako kadeřnice z domova a často nás navštěvuje moje sestra Lenka se svou dcerou Terezkou. Jediná výchovná poznámka k Terezčině chování mě ale postavila proti celé rodině a já se musím ptát, kde je hranice mezi upřímností a rodinnou loajalitou.
Jednoho deštivého odpoledne mi můj syn Matěj oznámil, že chce jet k babičce – beze mě. Tato slova mě zasáhla jako blesk a otevřela staré rodinné rány, které jsem se snažila léta ignorovat. Příběh o tom, jak se matka vyrovnává s pocitem odmítnutí, žárlivostí na vlastní matku a hledáním cesty zpět ke svému dítěti.
Jmenuji se Klára a ještě před pár lety bych nikdy nevěřila, že mě vlastní otec postaví před dveře našeho rodinného domu. Život mě donutil vrátit se domů s malým synem, ale místo opory jsem našla jen napětí a výčitky. Teď stojím před rozhodnutím, které může navždy změnit vztahy v naší rodině.
