Nikdy jsem nebyla náročná, žila jsem skromně a po smrti manžela jsem zůstala sama. Když mi snacha navrhla, abych se přestěhovala k nim, myslela jsem, že je to šance na blízkost s rodinou. Netušila jsem, že se ze mě stane chůva na plný úvazek a že budu muset bojovat o vlastní důstojnost.
Bydlím v paneláku na pražském sídlišti a sousedka mi začala nechávat svého syna na večeře častěji, než bych chtěla. Zpočátku jsem pomáhala ráda, ale teď už mě to vyčerpává a nevím, jak jí to říct, aniž bych narušila naše vztahy. Příběh o tom, jak těžké je nastavit hranice, když se bojíte konfliktu.
Přivedla jsem si domů svou starou maminku, protože už to sama nezvládala. Každý den je pro mě boj mezi láskou, výčitkami a únavou, kterou si málokdo dokáže představit. Sdílím svůj příběh, protože vím, že v tom nejsem sama.
Jsem prostřední dítě, které se snaží postarat o stárnoucí maminku, zatímco se rodina rozpadá pod tíhou nevyřčených křivd a vyčerpání. Každý den bojuji s pocitem viny, strachem a bezmocí, když hledám domov pro ženu, která mi dala všechno. Toto je můj příběh o lásce, ztrátě a těžkém rozhodnutí, které mě změnilo navždy.
Jmenuji se Barbora a kdysi jsem byla duší našeho domova. Dnes se však probouzím do prázdna, kde mě tíží nejen neuklizený byt, ale i vlastní nespokojenost a pocit, že už nejsem tou ženou, kterou jsem bývala. Příběh o tom, jak jsem se ztratila v každodenní rutině a hledala cestu zpět k sobě i ke své rodině.
Jsem Alena a celý život jsem věnovala péči o druhé, až jsem zapomněla na sebe. Když jsem se ocitla na pokraji vyhoření, musela jsem se rozhodnout, zda budu pokračovat v této cestě nebo najdu způsob, jak žít i pro sebe. Tento příběh je o tom, jak jsem se naučila vyvažovat obětavost s péčí o vlastní potřeby.
Paní Nováková, oblíbená a respektovaná učitelka češtiny na střední škole, byla známá svou schopností navázat kontakt se studenty a hlubokými znalostmi literatury. Aktivně se účastnila školních aktivit a zajišťovala, aby její studenti pochopili základní koncepty, aniž by je zahlcovala zbytečnými testy. Ale to bylo v minulosti. Podle jejích studentů se za poslední tři roky vše změnilo.
Paní Viktorie, oblíbená a respektovaná učitelka literatury, byla obdivována celou školou. Měla talent na navazování vztahů se studenty, hluboké znalosti literatury a aktivně se zapojovala do školního života. Neustále předávala svým studentům znalosti, aniž by je zatěžovala zbytečnými testy, a zajišťovala, že zvládnou všechny podstatné témata. Ale to bylo v minulosti. Za poslední tři roky, podle jejích studentů
