Jmenuji se Petra a poslední dobou mě trápí, že moje děti se u mojí maminky nudí. Dřív jsme k babičce jezdili rádi, ale teď je to pro ně spíš povinnost. Hledám způsob, jak jim znovu ukázat kouzlo návštěv u babičky a zároveň nezranit city své maminky.
Stojím před domem, kde jsem vyrůstala, a vím, že dnešní rodinná porada rozhodne o jeho osudu. Vzpomínky na babičku Marii a naše společné chvíle se mísí s obavami, že dům prodáme a ztratíme tak kus sebe. Nakonec ale všechno dopadne jinak, než jsme čekali – a já si uvědomím, co pro nás domov opravdu znamená.
Jednoho rána jsem stála před naším domem v Plzni, který pohltily plameny, a v ruce svírala jen klíče a modlitební knížku po babičce. Všechno, co jsme milovali, zmizelo během pár hodin – fotky, dopisy, vzpomínky na dětství. Přesto jsem v těch nejtemnějších chvílích našla sílu v modlitbě a víře, která nás jako rodinu držela pohromadě.
Všechno začalo jedním telefonátem, který mi převrátil život naruby. Můj syn Ondřej chtěl zpět náš starý pozemek, kde jsem jako dítě prožívala nejšťastnější chvíle, ale jeho snaha otevřela staré rány a rodinné spory, které jsme nikdy doopravdy nevyřešili. Teď stojím před otázkou, zda je minulost opravdu možné získat zpět, nebo jestli nás její stíny budou pronásledovat navždy.
„Opravdu tohle chce můj syn Petr? Nemohu tomu uvěřit! Jen proto, že máme své rozdíly, bych měl opustit domov, který jsem si po desetiletí hýčkal.“
V malém českém městečku, mladý chlapec jménem Tomáš slíbí své nejlepší kamarádce Sáře, že tu pro ni vždy bude. Jak stárnou, život je zavede na různé cesty a slib je podroben zkoušce. Toto je příběh o přátelství, snech a tvrdé realitě života.
Nejednalo se o obyčejného muže, ale o skutečnou zvláštnost. Když si Vivie vzpomněla na to, co udělal její bývalý manžel Hynek, znechuceně se zachmuřila… Vždycky byl tak milý na začátku jejich vztahu, laskavý a zdvořilý.
