„Nebudu sázet příliš. Vím, že mě neopustíš. Tvé svědomí ti nedovolí být líný“
Nerozumím, proč je potřeba tak tvrdě pracovat na zahradě. Mohli bychom jen zasít trávu a odpočívat tam. Proč se vůbec obtěžovat se zeleninovou zahradou?
„Přijel jsem sem odpočívat, ne pracovat: Letní zklamání vnuka“
Po ztrátě manžela před čtyřmi lety našla Marie útěchu ve svých dětech, vnoučatech a milované zahradě. Polovinu roku tráví ve svém útulném domě v jižních Čechách a druhou polovinu v malebné chalupě na Šumavě. Toto léto pozvala svého vnuka Jakuba, aby se k ní připojil na Šumavě na odpočinkovou dovolenou. Věci však nešly podle plánu.
„Nebudu sázet příliš. Vím, že mě neopustíš. Tvoje svědomí ti nedovolí být líný“
Nechápu, proč je potřeba tak tvrdě pracovat na zahradě. Mohli bychom jen zasít trávu a odpočívat tam. Proč se vůbec obtěžovat se zeleninovou zahradou?
„Proč se trápit květinami? Měli byste sázet zeleninu,“ opovrhla matka Karolíny
Karolína byla odjakživa fascinována rozmanitým světem květin. Od svých nejranějších vzpomínek se zastavovala u každého květinového záhonu, okouzlená živými barvami a rozmanitostí. I u své babičky Věry byla zahrada jejím útočištěm. Ale její praktická matka měla jiné názory na to, co by mělo zaplnit jejich zahradu.