Po smrti mého manžela mi dcera nabídla, abych se k nim nastěhovala. Netušila, že právě já se té blízkosti nejvíc bojím – a že samota někdy bolí méně než sdílený život pod jednou střechou. Příběh o ztrátě, rodinných konfliktech a hledání vlastního místa v novém světě.
Jmenuji se Petra a vyprávím příběh o tom, jak se moje nejlepší kamarádka Jana po narození dítěte změnila k nepoznání. Naše přátelství, které kdysi bylo pevné jako skála, se začalo rozpadat pod tíhou mateřských povinností a nevyřčených křivd. Bojuji s pocitem zrady, ale i s pochopením a hledám odpověď na otázku, zda je možné najít cestu zpět.
Jmenuji se Marie a kdysi jsem snila o tom, že budu zpěvačkou. Dnes moje vnučka ani netuší, že jsem někdy zpívala, protože život mě donutil vzdát se svého snu. V tomto příběhu se vracím ke svým kořenům, rodinným konfliktům i bolestivému rozhodnutí, které ovlivnilo celý můj život.
Dvanáct let jsem vychovávala svou vnučku Aničku, věřila jsem, že její matka, moje dcera, pracuje v zahraničí. Jednoho dne mi však Anička řekla pravdu, která mi zlomila srdce a obrátila celý můj svět naruby. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem byla dobrá babička a jestli jsme si navzájem neublížily víc, než jsme chtěly.
Jmenuji se Jana a můj život se navždy změnil v okamžiku, kdy jsem přišla o svou dceru Kláru při tragické nehodě. V srdci bolesti a zoufalství jsem objevila její dopis, který mi pomohl najít sílu pokračovat dál. Sdílím svůj příběh, abych ukázala, že i v nejtemnějších chvílích může vzniknout naděje.
Jednoho deštivého rána jsem na své zahradě našel balónek s vzkazem, který mi obrátil život naruby. Vzkaz od neznámé osoby mě přinutil přehodnotit vztahy v rodině i vlastní minulost. Příběh o tom, jak obyčejný nález může otevřít staré rány a změnit pohled na svět.
Jmenuji se Ondřej a v šesti letech jsem udělal rozhodnutí, které mě pronásleduje celý život. Když se po letech objevila má matka u našich dveří, odmítl jsem ji, protože bolest z minulosti byla silnější než touha po smíření. Dnes, když mám vlastní děti, se neustále ptám, jestli bych dokázal odpustit – a jestli bych měl.
Jmenuji se Vojtěch Novák a nikdy bych nevěřil, že starý sešit, který jsem našel na půdě, rozvrátí celý můj život. Když jsem začal žít podle dvaceti pravidel pradědečka, doufal jsem v lepší budoucnost, ale místo toho jsem přišel o rodinu i sám sebe. Teď stojím před troskami a ptám se: Stálo to za to?
Jednoho deštivého večera jsem zaparkoval svou starou modrou Škodu Felicii na nábřeží pod Karlovým mostem, protože jsem spěchal za nemocnou maminkou do nemocnice. Když jsem se vrátil, auto už nebylo – vzala ho rozvodněná Vltava a já zůstal stát v dešti s pocitem viny a zoufalství. Můj příběh je o tom, jak jeden špatný čin může spustit lavinu událostí, které změní celý život.
Po smrti své ženy jsem se rozhodl zabránit jejímu otci, aby navštěvoval naše dvojčata. Věděl jsem, jaké utrpení v minulosti způsobil, a chtěl jsem své děti ochránit. Rodina mě za to odsoudila, ale já jsem věřil, že dělám správnou věc.
Jmenuji se Petr Novák a nikdy bych nevěřil, že jednoho dne budu šlapat na kole napříč celou Českou republikou. Po smrti mého dvanáctiletého syna Tomáška jsem se rozhodl splnit jeho poslední přání, i když mě to stálo víc sil, než jsem si kdy dokázal představit. Tato cesta mě změnila a donutila mě přemýšlet o tom, co znamená být otcem, manželem a člověkem.
Jmenuji se Alexandra a můj život se rozpadl v jediném okamžiku, kdy jsem si uvědomila, co jsem ztratila. Před pěti lety jsem nechala svého syna u rodičů, abych mohla žít svůj sen, ale osud mě donutil postavit se pravdě o mateřství a o sobě samé. Teď stojím na prahu rozhodnutí, které mi změní celý život, a ptám se sama sebe, jestli je možné napravit to, co jsem zanedbala.
