„Můj bratr mě neustále volá, aby ve mně vzbudil pocit viny: Říká, že musíme podporovat tátu“
Souhlasím s návštěvami a pomocí v domácnosti, ale finanční podpora nepřipadá v úvahu. Ať se Martin snaží! – povzdechla si Lenka. Jejich otec má 85 let.
Souhlasím s návštěvami a pomocí v domácnosti, ale finanční podpora nepřipadá v úvahu. Ať se Martin snaží! – povzdechla si Lenka. Jejich otec má 85 let.
Znovu jsem se jí snažila vysvětlit, že ji nemůžeme nechat tady, v jejím starém domě; musí se přestěhovat. Moje máma má 70 let a
Paní Nováková byla v pozdních sedmdesátých letech. Její dcera a syn diskutovali o prodeji domu, ve kterém žila. Rozhodli se přestěhovat svou matku do města. Ale paní Nováková z toho nebyla nadšená. Koneckonců, její rodiče tam žili celý život. Nechtěla opustit své rodné město. Ale její děti to nechtěly nechat být a neustále téma znovu otevíraly. Paní Nováková se cítila zahnaná do kouta a bezmocná.
Přistoupila ke dveřím, pokusila se vstoupit do domu, ale babička je zamkla. Máma volala, klepala, ale nikdo neodpovídal. Zvažovala zavolat záchrannou službu, aby otevřela dveře.
Marta byla vdovou více než deset let a žila v malém městě. Bydlela v jednopokojovém bytě, který si s manželem společně pořídili. Její vnučka, Ema, neustále naléhala na své rodiče, aby Martě koupili nový jednopokojový byt, ale její prosby zůstaly nevyslyšeny.
Když jsem převedla dům na svou vnučku, moje dcera přestala navštěvovat. Mnoho starších lidí se setkalo s podobnými situacemi. Jsem 76letá žena, která si právě uvědomila, že moje dcera je sobecká. Mám dvě děti, syna ve věku 46 let a dceru ve věku 40 let.
Pokud se o mě nezačnou starat, prodám všechno, co vlastním, abych si mohla dovolit soukromý domov důchodců. To je naučí lekci! Můj manžel a já jsme žili pro naši rodinu, ale teď je čas myslet na sebe.
Moje vlastní dcera mě chce vyhnat z mého vlastního domu. A pro mě je to jen ze zlosti. Žili jsme normálně, a pak to všechno začalo.
Investovali jsme hodně, prodali jsme náš dům a auto. Nebyly žádné zpáteční jízdenky. Samozřejmě, každý dlouho přemýšlel o svém místě bydliště, práce a školy. Ale
Lenka není zlá stará paní a já se považuji za soucitnou a pochopitelnou osobu. Ale péče o ni se stává čím dál těžší. Ve 94 letech Lenka před dvěma lety utrpěla pád, který měl za následek kompresní zlomeninu páteře. Po měsících ležení v posteli začala opět chodit, ale výzvy spojené s péčí o ni jsou pro mě stále náročnější. Toto je můj příběh o boji a složitých emocích, které přináší péče o staršího milovaného člověka.
Natálie se snažila vejít do domu, ale babička Alena měla zamčeno. Máma volala a klepala, ale nikdo neotevřel. Byla na pokraji toho, aby zavolala záchrannou službu, aby pomohla dveře otevřít.
Naše finanční situace už není taková, jaká bývala, přesto při každé návštěvě moje tchyně nezapomene připomenout, že moji rodiče by pro nás mohli udělat více.