Nová manželka mého syna: Neviditelný vliv, který rozděluje naši rodinu

„Jakých 10 000 korun? V obálce bylo jen 2 000 korun a bylo to podepsané,“ řekl Jiří s nevinným výrazem na tváři. Stála jsem tam v obývacím pokoji, kde ještě doznívaly ozvěny smíchu z narozeninové oslavy. Můj svět se najednou zastavil. Jak je možné, že se ztratilo tolik peněz? Vždyť jsem je osobně předala Petrovi s jasnými instrukcemi.

„To není možné,“ zamumlala jsem si pro sebe a snažila se udržet klidný výraz. „Musím si promluvit s tvým tátou,“ řekla jsem Jiřímu a pohladila ho po vlasech. „Neboj se, všechno se vyřeší.“

Když jsem se vrátila domů, nemohla jsem přestat myslet na to, co se stalo. Petr byl vždycky spolehlivý a nikdy by neudělal něco takového. Ale od té doby, co se oženil s Evou, se věci změnily. Eva byla krásná a okouzlující žena, ale něco na ní mi vždycky připadalo neupřímné.

Druhý den jsem zavolala Petrovi. „Ahoj, mami,“ ozval se jeho hlas na druhé straně telefonu. „Jak se máš?“

„Petře,“ začala jsem opatrně, „mohli bychom si promluvit o těch penězích pro Jiřího?“

Na druhém konci linky zavládlo ticho. „Co tím myslíš?“ zeptal se nakonec.

„Dal jsi mu všech 10 000 korun?“ zeptala jsem se přímo.

„Samozřejmě,“ odpověděl Petr bez zaváhání. „Předal jsem mu je hned po oslavě.“

„Jiří říká, že dostal jen 2 000 korun,“ řekla jsem a cítila, jak mi srdce buší v hrudi.

Petr ztichl. „To není možné,“ řekl nakonec. „Musím to zjistit.“

O několik dní později mě Petr pozval k sobě domů. Když jsem dorazila, Eva mě přivítala s úsměvem, ale já cítila napětí ve vzduchu. Sedli jsme si do obývacího pokoje a Petr začal vysvětlovat.

„Mami, zjistil jsem, že Eva vzala ty peníze,“ řekl Petr s bolestí v hlase.

Eva seděla vedle něj a tvářila se provinile. „Omlouvám se,“ řekla tiše. „Myslela jsem, že to jsou peníze pro nás na domácnost.“

„Ale proč jsi mi to neřekla?“ zeptal se Petr zoufale.

„Bála jsem se, že budeš naštvaný,“ odpověděla Eva a sklopila oči.

Byla jsem zklamaná a zároveň rozčilená. Jak mohla Eva takhle zasáhnout do vztahu mezi Petrem a Jiřím? A proč Petr neviděl, co se děje?

Po této události se věci mezi Petrem a Evou začaly měnit. Petr si uvědomil, že musí být opatrnější a více naslouchat svým dětem. Ale škoda už byla napáchána. Jiří cítil, že jeho otec dává přednost nové rodině před ním.

Jednoho dne mě Jiří navštívil a řekl mi: „Babičko, proč táta pořád poslouchá Evu? Proč už nejsem pro něj důležitý?“

Neměla jsem odpověď na jeho otázky. Jen jsem ho objala a snažila se mu dodat pocit bezpečí.

Tento incident nás všechny donutil přemýšlet o tom, jak důležité jsou rodinné vztahy a jak snadno mohou být narušeny nedorozuměním nebo špatným rozhodnutím. Jak můžeme chránit naše blízké před vlivy, které je mohou rozdělit? A jak můžeme zajistit, aby láska a důvěra byly vždy na prvním místě?