„Dokud se s ním nerozvede, nedostane od nás ani korunu“: Řekla jsem své dceři, že jí už nebudu pomáhat, dokud neopustí svého líného manžela
Můj manžel a já jsme vždy byli hrdí na to, že jsme podporující rodiče. Pomáhali jsme naší dceři, Aničce, v dobrém i zlém. Ale v poslední době nám dochází trpělivost, zejména pokud jde o jejího manžela, Petra.
Petr je pro nás trnem v oku od té doby, co si vzal Aničku. Nejprve jsme si mysleli, že prochází těžkým obdobím, ale už je to přes rok a stále nenašel stabilní práci. Místo toho bere příležitostné brigády, nikdy se nezaváže k ničemu dlouhodobému. Mezitím je Anička nucena nést břemeno výchovy jejich dvou malých dětí a udržování domácnosti.
Anička je momentálně na mateřské dovolené po narození jejich druhého dítěte. Je vyčerpaná fyzicky i emocionálně. Nemůže teď pracovat na plný úvazek, a i kdyby mohla, nebylo by spravedlivé, aby byla jediným živitelem rodiny, zatímco Petr se doma fláká.
Můj manžel a já jsme Aničce finančně pomáhali poslední rok, ale dosáhli jsme svého bodu zlomu. Měli jsme nespočet hádek o Petrově lenosti a nedostatku zodpovědnosti. Můj manžel si myslí, že bychom měli Aničku nadále podporovat kvůli našim vnoučatům, ale já věřím, že je čas na tvrdou lásku.
Minulý týden jsem si s Aničkou sedla k vážnému rozhovoru. Řekla jsem jí, že jí nebudeme dávat žádnou další finanční podporu, dokud se s Petrem nerozvede. Byla šokovaná a raněná mým ultimátem, ale cítila jsem, že to bylo nutné. Nemohu přihlížet tomu, jak se trápí, zatímco Petr nic nedělá.
Anička se snažila Petra obhajovat a říkala, že hledá práci a že měl jen smůlu. Ale tu výmluvu jsem slyšela už příliš mnohokrát. Řekla jsem jí, že činy mluví hlasitěji než slova a že kdyby Petr opravdu pečoval o svou rodinu, už by dávno našel stabilní práci.
Rozhovor skončil tím, že Anička plakala a já se cítila jako nejhorší matka na světě. Ale věděla jsem, že to bylo správné rozhodnutí. Někdy je tvrdá láska jediný způsob, jak někomu ukázat realitu jeho situace.
Od té doby jsou mezi námi napjaté vztahy. Anička přestala volat tak často a když volá, naše rozhovory jsou krátké a napjaté. Můj manžel je na mě rozzlobený za to, že jsem Aničku postavila do tak těžké situace, ale stojím si za svým rozhodnutím.
Slyšela jsem z doslechu, že Petr stále nenašel práci a že doma je to čím dál horší. Anička se trápí víc než kdy jindy a láme mi to srdce ji takhle vidět. Ale odmítám ustoupit. Věřím, že to je jediný způsob, jak jí ukázat, že si zaslouží lepšího než líného manžela, který nehne ani prstem.
Netuším, co budoucnost přinese pro Aničku a Petra, ale doufám, že najde sílu ho opustit a vybudovat si lepší život pro sebe a své děti. Do té doby budeme s manželem čekat s otevřenou náručí, připraveni ji podpořit, jakmile udělá správné rozhodnutí.