„Přestěhujme mou ex k nám domů, abych se vyhnul alimentům,“ navrhl manžel

Jana byla vždy praktická žena. Když se seznámila s Petrem, věděla, že má syna z předchozího vztahu. Petr byl o tom upřímný a Jana ocenila jeho poctivost. Rok spolu chodili, než se vzali, a Jana si myslela, že zvážila všechny možné výzvy spojené s rolí nevlastní matky. Nic ji však nemohlo připravit na to, co mělo přijít.

Petrova ex, Lenka, byla vždy součástí jejich života. S Petrem sdíleli péči o svého syna Jakuba a zdálo se, že toto uspořádání funguje dostatečně dobře. Jana dokonce s Lenkou vycházela, což považovala za požehnání. Ale věci nabraly zvláštní obrat, když Lenka přišla o práci a následně o byt. Měla problémy vyjít s penězi a byla na pokraji bezdomovectví.

Jednoho večera přišel Petr domů s návrhem, který Janu nechal bez dechu. „Co kdybychom nechali Lenku na chvíli bydlet u nás?“ navrhl nenuceně při večeři. Jana se málem udusila jídlem.

„To myslíš vážně?“ zeptala se, snažíc se udržet hlas klidný.

„Jo, myslím to vážně. Bylo by to jen dočasně. Jen dokud se zase postaví na nohy,“ vysvětloval Petr.

Jana nemohla uvěřit tomu, co slyší. „A kde by bydlela? Sotva máme dost místa pro nás.“

„Mohla by si vzít hostinský pokoj,“ odpověděl Petr, jako by to bylo nejzjevnější řešení na světě.

Jana cítila, jak se jí v žaludku tvoří uzel. „A co Jakub? Jak to na něj bude působit?“

Petr pokrčil rameny. „Bude rád, že má oba rodiče kolem sebe.“

Jana věděla, že v tom je něco víc, než Petr přiznává. „Je to opravdu o pomoci Lence, nebo je tu něco jiného, co mi neříkáš?“

Petr na chvíli zaváhal, než konečně přiznal: „Když Lenka bude bydlet u nás, nebudu muset nějakou dobu platit alimenty. Finančně by nám to hodně pomohlo.“

Jana byla ohromená. „Takže jde o peníze? Chceš přestěhovat svou ex k nám domů, abys ušetřil na alimentech?“

Petr sklopil oči k talíři a nedokázal se jí podívat do očí. „Je to jen do té doby, než si najde novou práci,“ zamumlal.

Jana pocítila vlnu hněvu a zrady. Vždy věděla, že být s Petrem znamená vypořádat se s jeho minulostí, ale nikdy si nepředstavovala, že to zajde tak daleko. Představa žít pod jednou střechou s Lenkou byla nesnesitelná.

„Nemůžu uvěřit, že o tom vůbec uvažuješ,“ řekla Jana třesoucím se hlasem. „Nejde jen o peníze; jde o naši rodinu a naše duševní zdraví.“

Petr se ji snažil uklidnit, ale škoda už byla napáchána. Důvěra, která byla základem jejich vztahu, byla nyní narušena. Jana nemohla setřást pocit, že Petr staví své finanční pohodlí nad jejich manželství.

Během následujících dnů mezi nimi rostlo napětí. Jana se na Petra nemohla podívat bez pocitu hněvu a zklamání. Věděla, že musí učinit rozhodnutí a nebude to snadné.

Na konci se Jana rozhodla, že nemůže žít v situaci, kde by Petrova ex byla stálou přítomností v jejich domově. Sbalila si věci a odešla s vědomím, že některé kompromisy jsou příliš velké na to, aby je udělala.

Petrův plán ušetřit peníze ho stál manželství. Sledoval, jak Jana odchází ze dveří s vědomím, že udělal strašnou chybu. Dům byl prázdnější než kdy jindy a ticho bylo ohlušující.