Ze života: „Matka se nastěhuje k dospělému synovi bez jeho svolení“
Když se Jana rozvedla se svým manželem Petrem, jejich syn Tomáš měl teprve 12 let. Rozvod byl chaotický a Jana se ocitla v obtížné situaci, kdy musela sama vychovávat Tomáše a zároveň se snažit finančně zabezpečit. Přes všechny překážky se jí podařilo vytvořit pro něj stabilní domov a během let si vybudovali velmi blízký vztah.
Rychle vpřed do současnosti, Tomáš má nyní 28 let a vybudoval si úspěšnou kariéru jako softwarový inženýr v Praze. Bydlí v útulném bytě ve městě a užívá si svou nezávislost. Jana je na druhé straně už přes deset let sama a v seznamování neměla příliš štěstí. Často se cítila osamělá a toužila po společnosti.
Jednoho dne se Jana rozhodla navštívit Tomáše v Praze. Cítila se obzvlášť sklesle po dalším neúspěšném pokusu o vztah a myslela si, že čas strávený s jejím synem jí zvedne náladu. Tomáš byl rád, že svou matku vidí, a přivítal ji s otevřenou náručí.
Během návštěvy si Jana nemohla nevšimnout, jak pohodlný a dobře zařízený Tomášův život je. Obdivovala jeho byt a způsob, jakým ho zařídil. Také si všimla, jak je zaneprázdněný prací a jak málo času má na společenský život. Tato pozorování zasadila Janě do hlavy myšlenku.
Po týdnu stráveném u Tomáše se Jana rozhodla udělat odvážný krok. Oznámila, že se k němu nastěhuje natrvalo. Tomáš byl touto náhlou deklarací zaskočen. Nebyl konzultován ani mu nebylo naznačeno, že jeho matka něco takového zvažuje.
„Mami, nemůžeš se prostě rozhodnout nastěhovat bez toho, abys mě nejdřív požádala o svolení,“ řekl Tomáš, snažíc se udržet svou frustraci na uzdě.
„Tomáši, vím, že jsi zaneprázdněný prací a nechci, abys byl sám,“ odpověděla Jana. „Mohu ti pomoci s domácností a dělat ti společnost.“
Tomáš se cítil rozpolcený. Na jedné straně svou matku miloval a nechtěl jí ublížit. Na druhé straně si cenil své nezávislosti a nebyl připraven sdílet svůj prostor natrvalo. Snažil se to Janě vysvětlit, ale ona byla neústupná.
„Tomáši, rozhodla jsem se. Potřebuji být tady s tebou,“ trvala na svém.
Neochotně Tomáš souhlasil, že nechá svou matku zůstat dočasně, dokud nenajdou trvalejší řešení. Nicméně, jak týdny přecházely v měsíce, bylo jasné, že Jana nemá v úmyslu odejít. Začala přebírat kontrolu nad bytem, přestavovat nábytek a vnucovat své vlastní rutiny.
Tomášova frustrace rostla, jak cítil, že jeho osobní prostor je narušován. Měl potíže soustředit se na práci a začal se vyhýbat tomu, aby chodil domů brzy. Jeho společenský život také utrpěl, protože se styděl zvát přátele domů s matkou stále kolem.
Jednoho večera, po obzvlášť stresujícím dni v práci, Tomáš konečně dosáhl svého bodu zlomu. Konfrontoval Janu a řekl jí, že si musí najít vlastní bydlení.
„Mami, mám tě rád, ale tohle nefunguje,“ řekl pevně Tomáš. „Potřebuji zpět svůj prostor.“
Jana byla zraněná a cítila se zrazena synovými slovy. Doufala, že společné bydlení je sblíží, ale zdálo se, že to má opačný efekt. S těžkým srdcem souhlasila s tím, že se odstěhuje.
Najít cenově dostupné bydlení v Praze bylo pro Janu náročné. Nakonec se vrátila do svého malého rodného města a cítila se osamělejší než kdy jindy. Vztah mezi ní a Tomášem se napjal a mluvili spolu méně často.
Na konci Janino rozhodnutí nastěhovat se k synovi bez jeho svolení vedlo k rozkolu mezi nimi, který ani jeden z nich nečekal. Bylo to bolestivé připomenutí toho, že i ty nejbližší vztahy mohou být testovány, když jsou překročeny hranice.