„Před Pěti Lety si Moji Tchánové Půjčili Velkou Částku Peněz. ‚Odpusťme Ten Dluh,‘ Říká Můj Manžel“: Ale Moje Matka Myslí, že bychom je Měli Připomenout

Před pěti lety si moji tchánové půjčili velkou částku peněz od nás – vypráví třicetidvouletá Nora. V té době to pro nás byla významná částka. Byly to peníze z mé mateřské dovolené a našich úspor. Peníze tam jen tak ležely. Moji tchánové naléhavě potřebovali opravit něco na své chalupě.

Norina tchyně, Valentina, miluje svou chalupu. Je to její útočiště, místo, kde tráví většinu víkendů zahradničením, čtením a pořádáním rodinných setkání. Když začala střecha prosakovat a instalace potřebovala naléhavé opravy, Valentina a její manžel Robert byli zoufalí. Neměli prostředky na pokrytí nečekaných výdajů.

Nora a její manžel Radek právě přivítali na svět své první dítě, Koru. Byli opatrní se svými financemi, věděli, že musí šetřit na Korinu budoucnost. Ale když je Valentina a Robert požádali o pomoc, Radek nemohl svým rodičům říct ne.

• Půjčili jsme jim 300 000 Kč – říká Nora. – Byla to pro nás v té době velká částka. Museli jsme sáhnout do našich úspor a použít část mých mateřských dávek. Ale udělali jsme to, protože slíbili, že nám to do roka vrátí.

Rok uplynul, pak dva, pak tři. Pokaždé, když Nora zmínila téma vrácení peněz, Radek to odbyl.

• Jsou to rodina – říkal. – Vrátí nám to, až budou moci.

Ale jak roky plynuly, Nora byla stále více frustrovaná. Měli své vlastní finanční potíže. Náklady na Korinu školku byly vysoké a snažili se šetřit na zálohu na dům.

• Měla jsem pocit, že nás využívají – říká Nora. – Pokaždé, když jsme navštívili jejich chalupu, nemohla jsem si nevšimnout nového nábytku, čerstvě vymalovaných stěn, modernizovaných kuchyňských spotřebičů. Zdálo se, že mají peníze na všechno kromě vrácení nám.

Norina matka, Jana, byla stejně frustrovaná.

• Musíš jim připomenout ten dluh – říkala Noře. – Není fér, že se trápíte, zatímco oni žijí pohodlně.

Ale Radek byl neústupný v tom, že nechce tlačit na své rodiče.

• Stárnou – říkal. – Nepotřebují ten stres.

Poslední kapkou bylo, když Nora zjistila, že Valentina a Robert odjeli na výlet do Evropy.

• Nemohla jsem tomu uvěřit – říká Nora. – Měli peníze na dovolenou, ale ne na vrácení nám? Připadalo mi to jako facka do tváře.

Nora o tom konfrontovala Radka.

• Musíme s nimi mluvit – trvala na svém. – To není fér vůči nám ani vůči Koře.

Radek neochotně souhlasil s rozhovorem se svými rodiči. Ale když si sedli s Valentinou a Robertem, věci nešly podle plánu.

• Teď nemáme peníze – řekl Robert. – Stále splácíme opravy na chalupě.

• Ale měli jste peníze na výlet do Evropy? – Nora nemohla skrýt svou frustraci.

• To byl dárek od tvé tety – vysvětlila Valentina. – Nepoužili jsme žádné naše vlastní peníze na to.

Rozhovor skončil hádkou, s Radkem uprostřed.

• Nemůžu uvěřit, že bys obvinila mé rodiče z nezodpovědnosti – řekl Noře později té noci. – Dělají to nejlepší, co mohou.

Nora se cítila poražená. Věděla, že zmínění dluhu jen způsobilo více napětí v jejich rodině.

• Už nevím, co dělat – svěřila se své matce. – Mám pocit, že ty peníze už nikdy neuvidíme.

Janina rada byla jednoduchá.

• Musíš chránit svou vlastní rodinu jako první – řekla. – Pokud vám nemohou vrátit peníze, musíte se ujistit, že se kvůli tomu nedostanete do obtížné situace.

Nora věděla, že její matka má pravdu. Ale také věděla, že tento problém vytvořil mezi ní a Radkem klín.

• Jen doufám, že najdeme způsob, jak se přes to přenést – říká. – Ale teď mám pocit, že jsme uvízli v nekonečném cyklu frustrace a zklamání.