„Tchán odešel za jinou ženou. Teď moje tchyně požaduje peníze od mého manžela na opravy domu“

Když jsme se s mým manželem Jakubem vzali, byli jsme plní snů a ambicí. Oba jsme právě dokončili vysokou školu a byli připraveni dobýt svět. Měli jsme skromnou svatbu, kterou jsme financovali převážně z našich úspor a s malou pomocí mých rodičů. Rodiče Jakuba však byli jiný příběh.

Jakubova matka, Lenka, a jeho otec, Robert, vlastnili dva domy. V jednom žili a druhý pronajímali. Mysleli jsme si, že by nám možná mohli nabídnout nějakou pomoc, když začínáme nový život společně. Ale Lenka to od začátku jasně řekla: „Nespoléhejte na naši pomoc, postarejte se sami!“

Byli jsme její upřímností zaskočeni. Ne že bychom se cítili oprávněni k jejich pomoci, ale malá podpora by nám hodně pomohla. Snažili jsme se najít slušný byt v rámci našeho rozpočtu a nakonec jsme skončili v malém, zanedbaném místě, které potřebovalo hodně práce. Ale byli jsme odhodláni udělat z něj náš domov.

Roky plynuly a my jsme tvrdě pracovali na zlepšení naší situace. Jakub získal dobrou práci v IT a já jsem si založila vlastní malý podnik. Podařilo se nám našetřit dost na koupi skromného domu. Nebylo to moc, ale bylo to naše.

Pak přišel šok. Robert opustil Lenku kvůli jiné ženě. Bylo to pro všechny šokující, zvláště pro Lenku. Byla zdrcená a rozzlobená. Rozhodla se ponechat si oba domy, ale bez Robertova příjmu měla problémy s jejich údržbou.

Jednoho dne Lenka nečekaně zavolala Jakubovi. Plakala a vysvětlovala, že si nemůže dovolit opravy potřebné pro pronajímaný dům. Nájemníci se odstěhovali kvůli špatnému stavu domu a teď přicházela i o příjem z nájmu.

„Jakube, potřebuji tvoji pomoc,“ prosila. „Nemohu to zvládnout sama.“

Jakub byl rozpolcený. Na jedné straně cítil povinnost vůči své matce. Na druhé straně nemohl zapomenout na její tvrdá slova z minulosti: „Nespoléhejte na naši pomoc.“ Dokázali jsme to sami bez jakékoli pomoci od ní nebo Roberta.

Dlouho jsme o tom diskutovali. Měli jsme vlastní hypotéku k placení a výdaje k pokrytí. Pomoc Lence by znamenala sáhnout do našich úspor, které jsme si pečlivě budovali po léta.

Nakonec se Jakub rozhodl půjčit jí nějaké peníze na opravy, ale nestačilo to na pokrytí všeho. Lenka byla rozzuřená a obvinila nás z toho, že jsme sobečtí a nevděční.

„Po všem, co jsem pro vás udělala!“ křičela.

Jakub jí připomněl její slova z minulosti, ale to situaci jen zhoršilo. Lenka s námi přerušila kontakt a obviňovala nás ze svých finančních potíží.

Byla to pro Jakuba bolestná zkušenost. Cítil, že svou matku ztratil dvakrát – jednou, když se jeho rodiče rozešli, a podruhé, když se od nás odvrátila.

Pokračovali jsme ve svém životě, ale roztržka s Lenkou se nikdy nezahojila. Nakonec prodala pronajímaný dům se ztrátou a přestěhovala se do menšího bytu. Slyšeli jsme přes známé, že má problémy, ale byla příliš hrdá na to, aby se znovu ozvala.

Náš příběh neměl šťastný konec. Vztah s Jakubovou matkou zůstal napjatý a vzdálený. Bylo to tvrdé připomenutí toho, že rodinné vztahy mohou být složité a někdy nenapravitelné.